Insignia – vůz nižší střední třídy – patří po Superbu, Passatu a Mondeu mezi nejpopulárnější vozy tohoto nabitého segmentu. Na trhu je už nějaké tři roky a počáteční chyby, které na ní úvodní majitelé našli, už se zdají být
z velké části vyřešeny.
Rüsselsheimská značka navíc tento model nabízí v nespočetném množství kombinací a nyní i s lákavými slevami. Pokud se vám nelíbí přístupnost zavazadelníku sedanu a nechcete ani kombi zvané Sports Tourer, pak je pro vás nejvhodnější variantou testovaný liftback s velkými pátými dveřmi. Co naplat, že má vyšší nakládací hranu, vypadá s přehledem nejlépe.
Jak vypadá
Testovací kousek zdobila pěkná exteriérová sada OPC Line za 27 tisíc korun sestávající z agresivnějších nárazníků, prahových lišt a decentního zadního spoileru. Její nevýhodou je jen to, že si musíte dávat pozor na vyšší zpomalovací prahy a obrubníky. V nižších garážích zase musíte mít na mysli, že se páté dveře otevírají ve velkém úhlu. Bílá barva karoserie je v módě a sluší i Insignii. Verzi 4x4 odhalí jen malý emblém vedle označení motorizace.
Sedíme uvnitř
Interiér Insignie je nejen velmi prostorný, ale také útulný. Přemíra tlačítek na středovém panelu vyžaduje chvilku učení, ale lze si na ni zvyknout. Brilantní jsou ovšem ergonomická sportovní sedadla s prodloužitelným sedákem. Díky štědrému rozsahu nastavení tak máte i slušnou pozici za volantem. Zde vás omezuje jen tlustší středový tunel.
Testovaná prostřední výbava Sport je sama o sobě zcela ideální. Navigaci za 40 tisíc Kč bychom si pro její zastaralou grafiku ale nepořídili. Kvitujeme ovšem adaptivní podvozek FlexRide s tlumiči, jejichž míru účinku můžete regulovat ve 3 režimech. Od měkkého Tour až po tuhý Sport. Dodáme jen, že tyto změny jsou opravdu citelné. Výhled vzad je jen lehce omezen a zpětná zrcátka nejsou největší, na nic dalšího si v zásadě stěžovat nelze.
Na co sází a jak jezdí
Napříč uložený 2litrový čtyřválcový turbodiesel v provedení 118 kW tvoří absolutní vrchol nabídky vznětových verzí Insignie. Nepatří mezi nejtišší ani nejrychlejší při akceleraci, ale netrpí turbodírou.
V našem případě poskytuje prostřednictvím 6stupňové automatické převodovky a pohonu všech kol vozu dostatečnou, leč průměrnou dynamiku. Zatahuje plynule. Nechte však raději volič převodovky odpočívat při jízdě na D, manuální režim řazení se jí moc nelíbí.
Pohon 4x4 (4. generace mezinápravové spojky Haldex doplněná aktivním zadním diferenciálem eLSD) slibuje jistotu za všech podmínek i při průjezdech v zatáčkách. Insignia je sice nedotáčivá až na limitu, ale sportovní ambice od ní raději nečekejte. Její jízdní vlastnosti jsou bezpečné a řízení přesné.
Mimo město jsme jezdili za 7–8 litrů. Ve městě kolem 9. Nejméně jsme se dostali lehce nad 6litrovou hranici. Podvozek v nejměkčím režimu tlumičů žehlí pěkně nerovnosti a díry. I na dlouhých cestách jde o nadmíru příjemný vůz.
Co my na to
Insignia rozhodně nikoho neurazí a prodává se i s dobrou výbavou za velmi solidní ceny. Proč ne?!
