Suzuki Ignis 1.5 4x4

Oba vozy se totiž za nálepku 4x4 nemusejí vůbec stydět, protože v terénu zvládnou to, co mnohem větší vozidla off-road. I když většina jejich majitelů tyto vlastnosti využije spíše pro jízdu po polních cestách nebo v zimě na sněhu či náledí. Oba automobily přitom mají historicky na co navazovat. První Fiat Panda 4x4, který měl stálý pohon všech čtyř kol od rakouského výrobce Steyer-Puch, se objevil již v roce 1983 a vyráběl se po celou dobu „života“ první generace Pandy.
Japonský výrobce je zase známý zejména svými malými terénními modely Samurai, Jimny nebo Vitara a také blízkou spoluprací se specialistou na vozy s pohonem všech čtyř kol, značkou Subaru (model Subaru Justy dříve vycházel ze základu Suzuki Swift, nyní právě z modelu Ignis). Není proto žádnou zvláštností, že i první generace Suzuki Ignis (od podzimu 2000) byla nabízena ve verzi 4x4.

Malé čtyřkolky

Pojďme se na oba vozy podívat blíže. Oba mají pětidveřovou karoserii se zadní výklopnou stěnou. Vzhledem k jejich délce patří Panda mezi miniautomobily a Ignis do třídy malých vozidel. Italská „čtyřkolka“ se od běžné verze odlišuje i vzhledově – tedy v námi testované verzi Climbing. Zcela nové přední a zadní nárazníky s černými plasty na žluté karoserii vypadají velmi „bojovně“ a dávají vlastnosti vozu jasně najevo. Také plastová ochrana podběhů a částí blatníků je pro jízdu v terénu důležitá, stejně jako širší boční otěrová lišta nebo světlá výška zvýšená na 165 mm.
Proti tomu Ignis 4x4 od verze s pohonem předních kol téměř nerozeznáte: až na označení na zádi. Suzuki Ignis byl již od začátku konstruován také pro verzi s pohonem všech čtyř kol, takže na něm nenajdete žádné odlišnosti. Vždyť i světlá výška základní verze 170 mm byla dostačující.
I přes mnohem vyšší stavbu karoserie je uvnitř Pandy o něco méně místa než v Suzuki Ignis. Je to dáno zejména tím, že je Ignis širší. Ale čtyři cestující se budou v obou vozidlech cítit celkem pohodlně. Také velikost zavazadelníku je téměř shodná, což u Pandy představuje normál, ale u Ignisu je to podprůměrná hodnota. Samozřejmostí je možnost jeho zvětšení sklopením opěradel zadních sedadel u Pandy v poměru 50:50, u Ignisu 60:40. Panda 4x4 musela kvůli pohonu všech kol oželet plnohodnotné rezervní kolo, kdežto v podání Ignisu zůstalo vše stejné jako u základní verze.

Pohodlí především

U obou vozidel jsme ocenili bohatou výbavu zahrnující litá kola, elektrické ovládání bočních oken, klimatizaci, ABS, airbagy (Ignis dokonce 4) nebo kvalitní audiosoustavu. U Suzuki Ignis bohužel nelze výškově nastavovat volant, ale pouze sedadlo řidiče, takže posez je příliš strmý. Jinak sedadla obou vozů jsou pohodlná.
Žlutošedé provedení interiéru Pandy ladí s lakem karoserie, ale pro vozidlo, které se nezalekne ani náročnějšího terénu, není praktické, protože se lehce ušpiní. To tmavě a světlešedé plasty v interiéru Ignisu jsou mnohem praktičtější. Také nás v tomto Japonci mile překvapilo množství odkládacích schránek a přihrádek. Panda se zase může pochlubit kvalitnějším provedením plastů.

Žíznivý ital

Fiat Panda 4x4 je nabízen v benzinové i dieselové verzi. Suzuki Ignis pouze s výkonnější zážehovou „patnáctistovkou“. Pod kapotou Pandy pracoval zážehový čtyřválec o objemu 1246 cm³ disponující největším výkonem 44 kW (60 k) při 5000 ot/min a maximálním točivým momentem 102 N.m dosažitelným při 2500 ot/min. Pro „předokolku“ jsou to výkony dostačující, o čemž jsme se měli možnost přesvědčit již dříve, ale na pohon všech čtyř kol je to málo. Panda v této konfiguraci není zrovna králem dálnic a také dynamika je spíše podprůměrná. Každé táhlejší stoupání je znát a při plném obsazení se do předjíždění raději nepouštějte. Pro alespoň trochu svižnější jízdu musíte motor vytáčet do vyšších otáček, což má za následek zvýšenou spotřebu. My jsme se během testu pohybovali mezi sedmi a osmi litry na sto kilometrů (je to mnohem víc než u vozu s předním pohonem) podle stylu jízdy, na což mohou mít vliv i širší pneumatiky o rozměru 185/70 R14. Připočteme-li k tomu, že Panda 4x4 má nádrž pouze na 30 l paliva, tak budete častým návštěvníkem benzinových čerpadel. Zejména kvůli této vlastnosti doporučujeme Pandu 4x4 jen těm, kdo ji budou prakticky využívat (např. v horských oblastech).
Japonský zástupce se v tomto srovnávacím testu může pochlubit benzinovým motorem o objemu 1490 cm³, jenž disponuje výkonem 73 kW (99 k) při 5900 ot/min a maximálním točivým momentem 133 N.m při 4100 ot/min. Hodnoty akcelerace a nejvyšší rychlosti se jen nepatrně liší od verze s pohonem přední nápravy a také spotřeba paliva se pohybuje jen o malinko výše, čímž se dostává na stejnou hranici jako u Pandy. Dynamické vlastnosti (akcelerace z klidu na 100 km/h za 10,4 s) jsou však na úplně jiné úrovni než v případě Pandy.
Jen jednu připomínku: oběma vozidlům by ale více slušel úspornější a pružnější turbodiesel o objemu 1,3 l, který sice pochází z konstrukční dílny Fiatu, ale stejný agregát naleznete i pod kapotou Ignisu. Inu globalizace.

Cestou i necestou

Při jízdě po upravené asfaltové silnici je poznat vyšší komfort Pandy s nezávislým zavěšením všech kol. Zadní tuhá náprava Ignisu je totiž zdrojem nadskakování a neklidu, který bude rušit zejména cestující na zadních sedadlech. Jinak jistota v projíždění zatáček nebo držení přímého směru jsou v obou případech shodné, protože za „normálních“ podmínek jsou u obou automobilů sepnuté pouze přední nápravy.

Shodná technika

Teprve v případě ztráty adheze a prokluzu kol začne viskózní spojka rozdělovat hnací sílu mezi obě nápravy. Tento systém s přední a zadní uzávěrkou diferenciálu nabízejí oba vozy. Technika je tedy téměř shodná. Pro sepnutí viskózní spojky je potřeba dostat motor do otáček – takže řádně „protúrovat“. Sepnutí pohonu všech čtyř kol se pozitivně projevilo jak na jízdě po zasněžené silnici (lehká stoupání ani nepostřehnete), tak po rozbahněném terénu v off-roadovém středisku. Oba vozy si vedly naprosto suverénně a nepociťovali jsme téměř žádné rozdíly. Ale divoké průjezdy zatáčkami se smykem všech kol nečekejte, k tomu nejsou konstruovány.
Co říci na závěr. Oba vozy nabízejí přibližně stejné schopnosti při průjezdu terénem a jízdě po silnicích se sníženou adhezí. Také vybavenost obou vozidel je na přibližně stejné úrovni, i když interiér má přece jen prostornější japonská „čtyřkolka“. Největší rozdíl tak představuje pohonná jednotka a s ní spojená mnohem lepší dynamika japonského Suzuki Ignis, za kterou si budete muset připlatit 65 000 Kč. Tato částka je však podle nás naprosto adekvátní.

Suzuki Ignis 1.5 4x4 - hodnocení