Škoda Roomster 1.9 TDI

K testu jsme vybrali nejvýkonnější agregáty: vznětové reprezentoval 1,9 TDI, zážehové  osvědčená šestnáctiventilová 1,6 l. Přestože oba motory spalují odlišné palivo, mají společného více, než se zdá. Oba jsou čtyřválce, mají stejný největší výkon 77 kW/105 k, a nejvyšší rychlost je u obou bezmála stejná (182 vs. 184 km/h ve prospěch zážehového motoru). Oba motory plní emisní normy Euro IV. Nejdříve si prohlédneme Roomster a podělíme se o dojmy z interiéru, které jsou u obou sourozenců totožné.
Spousta prostoru
Interiér překvapivě nabízí jen 4 + 1
Názory na vzhled Roomsteru se různí: jedněmi opěvován, druhými zatracován. Každému se zkrátka líbí něco jiného a upřímně: vytvořit z proporcí dodávky pěkné mini MPV je docela problém. Nicméně výrazná přední, ale i zadní  maska působí moderním, svěžím dojmem. Při pohledu z profilu vynikne „dodávkový“ tvar vysoké karoserie. Výhodou je bohaté prosklení zadních dveří, které zaručuje perfektní výhled i pro nejmenší cestující. Vyšší stavba karoserie naznačuje, že s prostorem nebude mít posádka problém. Nad hlavou zůstávají i vysokým pasažérům centimetry volného prostoru. Vzhledem k rozvoru náprav 2617 mm, jenž je delší než u nové Octavie, není problém ani s množstvím prostoru pro kolena a nárty cestujících vzadu. Problém nastává jedině v případě, že chcete převážet pětici dospělých: zadní prostřední sedadlo je hodně úzké.
Skvělá je ovšem variabilita, sedadla můžete posouvat, sklápět, a dokonce i kompletně vyndat. Pak se již i tak nadprůměrný zavazadlový prostor (0,450 m3) dostane až k hodnotě, na kterou jsme zvyklí u malých dodávek. Škoda jen, že má vyšší nákladovou hranu.  
Pracovišti řidiče lze máloco vytknout. Čtyřramenný volant padne výtečně do ruky, zelené podsvícení „budíků“ je nejen efektní, ale i praktické, a rovněž ostatní ovládače jsou po ergonomické stránce dobře zvládnuté. Přední sedadla s nevýrazným bočním vedením mají dostatečně dlouhý sedák. Nelíbila se nám však páka  podélného nastavení sedadla. Vzhledem k její délce se o ní budou cestující vpředu opakovaně bouchat.
Jízdní vlastnosti Roomsteru jsou nadprůměrně dobré. Vůz výtečně drží stopu, nechá si líbit i tvrdší zacházení a v zatáčkách se prakticky nenaklání. Tvrdší naladění podvozku, který používá díly z Fabie a první generace Octavie (A4), hůře filtruje nerovnosti vozovky. Po pravdě u rodinného automobilu bychom si dokázali představit komfortnější podvozek, obzvláště pro ty na zadních sedadlech. Při rychlé jízdě po dálnici rychlostmi, za které hrozí „bodové ohodnocení“, začne obtěžovat posádku aerodynamický hluk, který doplňuje ještě citlivost na boční vítr. Ale vzhledem k proporcím malého MPV se není čemu divit.
Který motor vybrat?
Jen 5stupňové manuální převodovky
Roomster se nabízí celkem s šesticí motorů, třemi zážehovými (51 – 77 kW) a třemi turbodiesely (rovněž 51 – 77 kW). Do našeho srovnání jsme vybrali dva nejvýkonnější motory, které si lze do Roomsteru objednat. Jak už bylo řečeno,  mají sice stejný výkon 77 kW, točivého momentu má ale přeplňovaný vznětový motor o podstatných 87 N.m více. Při jízdě je to znát a potvrzuje to bouřlivější zátah ve středních otáčkách než v případě benzinové jedna-šestky.
V době, kdy u turbodieselu řadíte vyšší stupeň, začíná benzinová šestnáctistovka ožívat a nechá se vytáčet až k hranici šesti tisíc otáček. Výkonem ovšem ani jeden z motorů neoslní a platí to především pro benzinovou šestnáctistovku, která je při nízkých otáčkách poměrně hlučná. Uvést svých 105 koní do cvalu se jí příliš nechce. Ve vysokých otáčkách přece jen předvádí slušný výkon.
Vznětová jednotka sice neoslní kulti-vovaností chodu (obzvláště při vytočení k červenému poli), ale z hle-diska pružnosti nejvýkonnější zážehový motor předčí. A to i přesto, že je o nemalých 80 kilogramů těžší.
Obě motorizace jsou nabízeny pouze s pětistupňovou manuální převodovkou, rozhodně bychom zvláště u turbodieselu uvítali šestý stupeň. Jednak by se tím mohla snížit spotřeba a rovněž motorický hluk, protože při 130 km/h točí oba motory přibližně 4000 otáček. Co se spotřeby týče, v reálném provozu nám ukazatel u vznětové verze ukázal 6,0 l/100 km, zážehová verze byla o necelé tři litry žíznivější. Takže jste rozhodnuti? Počkejte, ještě musíte vyslechnout „názor svojí peněženky“.
Peníze rozhodnou
Rozdíl v ceně činí 65 000 korun
Pokud jste se rozhodli pro Škodu Roomster a víte, že vám základní motorizace nebudou stačit, neuděláte chybu při volbě ani jednoho z obou testovaných motorů.
Jenže, když přijde řeč na finance, nelze opomenout pořizovací cenu obou modelů. V tomto klání jednoznačně vítězí Roomster 1.6 16V: je totiž o 65 000 korun levnější. Vzhledem k tomu, že vznětová verze má vyšší povinné ručení a cena nafty je v podstatě stejná jako u Naturalu 95, začne se vám „nafťák“ vyplácet až po ujetí  80 tisíc kilometrů.  
Záleží tedy na tom, kolik najezdíte, ale pokud je to nějakých 30 000 ročně, doporučujeme benzinovou verzi.
Šestnáctistovka sice není „trhač asfaltu“, ale když ji vytočíte do vyšších otáček, v provozu se ani při plném obsazení neztratíte. Turbodiesel naopak potěší svojí ochotou zrychlovat v nižších i středních otáčkách, ovšem vynaložené prostředky se jen tak rychle nevrátí. Kdo tedy volí hlavou a nikoliv srdcem, sáhne po Roomsteru 1,6 l.