Land rover Freelander byl v první generaci kdysi nejprodávanějším SUV Evropy, dnes už si ho ale zřejmě typický zákazník německých prémiových značek jen tak nekoupí. Dvojnásob to platí pro Freelander s pohonem všech kol.
Tak zaprvé je to vůz, který se stále nepasuje do role čistě silničního SUV
a pořád klade zřetel i na jízdní vlastnosti mimo zpevněné cesty. Dále je mu už
7 let, a přestože prodělal nedávno facelift, rozhodně neokouzlí příznivce technologicky nabitých „trendy“ vozů, jejichž hlavním posláním je zaujmout vzhledem exteriéru a dobře jezdit na silnici. Kouzla Freelanderu hledejme trochu jinde.
Terénu se nezalekne
Poslední modernizace znamená zvenčí nově nárazníky s větší plochou lakování a nové přední světlomety s vkusnější maskou. Vzhled hraje více než dříve do noty robustnosti. Freelander se ve srovnání s konkurenty stále může pochlubit největší výškou karoserie (1740 mm). Že to není SUV neschopné předvést mnohé mimo silnici, naznačuje světlá výška 210 mm, nájezdové úhly
s hodnotami 31 a 23 stupňů či schopnost zdolat až půl metru hluboký brod.
Nečekejte však nekompromisní off-roadovou techniku, tenhle vůz si vystačí
s nezávislým zavěšením kol na obou nápravách, mezinápravovou spojkou Haldex a s elektronickými asistenty. Ty se snaží zachránit absenci uzávěrek diferenciálů
a redukce. Teď máme na mysli otočný volič jízdních režimů Terrain Response (běžný povrch, kluzký povrch, bláto nebo vyjeté koleje/písek) korigující dle potřeby automatickou převodovku, motor a kontrolu trakce tak, aby to odpovídalo povrchu, po němž jedete. Dalšími pomocníky jsou asistenty pro sjezd kopců, výjezd kopců nebo ochrana proti převrácení a celá řada dalších. Pohon zadní nápravy je připojován, jakmile je třeba, a nutno říct, že to probíhá hladce a velmi rychle.
K posádce je přívětivý
Dovnitř se na výše uložená sedadla dostanete skrze velké vstupní otvory velmi snadno. Na místech vpředu je absolutně dostatečná porce místa pro život, na těch zadních mohou vyšší postavy trochu strádat v oblasti kolen. Přestože je posaz vyšší, karoserie není příliš přehledná. Jde však jen o zvyk. Nepochybně jasnou známkou stáří je palubní deska. Kromě velkého množství tlačítek si však na ni nelze stěžovat. Snad jen startování tlačítkem mohlo být vyřešeno tak, aby nebylo nejprve třeba zasouvat klíček do úzké mezery vedle volantu. Palubka je ale robustní, poctivě zpracovaná a přehledná. Poloha za volantem je velmi sympatická a sedadla nabízejí nejen slušnou oporu, ale také štědrý komfort.
Zavazadelník má již tradičně vyšší nakládací hranu, ale zato poměrně sympatický otvor a vysoký využitelný objem (755 l až po střechu). Po sklopení asymetricky dělených sedadel navíc oceňujeme rovnou nakládací plochu bez schodu. Dokonce i výbava je bohatá (jak je z fotografií patrné), a to jsme testovali „jen“ druhou výbavu S. Pokud se rozvášníte a budete objednávat další prvky výbavy, pak si připravte dostatek peněz, příplatky totiž nejsou zrovna malé.
Na nic si nehraje
Testovaný Freelander byl osazen základním turbodieselem 2.2 s výkonem
110 kW, jenž spolupracoval s automatickou 6stupňovou převodovkou a přenášel jejím prostřednictvím točivý moment až 420 N.m na přední či všechna kola. Předně nás nadchlo odhlučnění vozu, byť je motor v některých otáčkách hrubější,
a schopnost žehlit všechny typy nerovností. Dále jsme byli příjemně překvapeni
z velmi dobré spolupráce už ne zcela nové převodovky a motoru. Také řízení na nás zapůsobilo přesností. Ano, Freelander se nadále v zatáčkách hodně naklání a trpí nedotáčivostí, ale je to o něco lepší než dříve. Zlepšení jsme registrovali také
na dálnici ve vyšších rychlostech. Nyní Freelander také dobře brzdí a účinek jeho brzd lze pěkně dávkovat. Dynamikou samozřejmě neohromuje, ale pomalý není. Jeho devízou je nízká průměrná spotřeba pohybující se mezi 7,5–8,5 litru.
Nakonec proč ne
Tohle SUV nás rozhodně potěšilo. Kromě lepších jízdních vlastností na silnici umí hodně v terénu a jinak je hlavně o pohodlí. Navíc s šikovným výběrem výbavy je slušný nový kus už pod milionem Kč.
