Honda Civic Tourer vs. Škoda Octavia Combi: Japonec až na konec?

Malo- či středněobjemové turbodiesely se už pod kapotami vozů nižší střední třídy naplno zabydlely. Nijak nepřekvapí ani fakt, že se starají o pohon verzí kombi. Mluví pro ně nejen jejich „dostatečnost“, ale i cenový rozdíl ve srovnání s provedeními s objemem okolo dvou litrů. Například u Octavie Combi pořídíte základní provedení 1.6 TDI skoro o 160 000 Kč levněji než startovací model 2.0 TDI. Samozřejmě jde o výbavou i výkonem neporovnatelné verze, kdekdo se však s vidinou takové úspory dokáže uskromnit. Honda Civic Tourer se dokonce v provedení 2.2 i-DTEC ani nenabízí. Tento fakt pak ospravedlňuje skutečnost, že japonská šestnáctistovka disponuje přesvědčivým výkonem 88 kW.

Ne náhodnou se na tomto místě věnujeme pohledu do ceníků těchto dvou modelů. Novinka Honda Civic Tourer totiž vyzvala na souboj domácí octavii. U té provedení kombi v nabídce nikdy nechybělo, v modelové řadě Civic se objevilo u šesté generace jako Civic Aerodeck, od té doby až do letošního roku nemohla Honda zájemce o kombi nižší střední třídy uspokojit. Prostorný a praktický hatchback deváté generace byl však pro přípravu prodloužené verze skvělým základem.

Překvapí, že civic nabídne v základním uspořádání dokonce o 14 litrů větší zavazadelník. V praxi to neznamená nic, ale skutečnost, že se i v tomto ohledu může měřit s octavií, mu u mnoha rodin zajistí vstupenku do dalšího výběrového kola. Zavazadlové prostory obou konkurentů jsou pravidelně tvarované, skladné, prostorné a variabilní díky postranním kapsám a dvojitému dnu. Přepážku lze u octavie překlopit a vytvořit jeden velký prostor pro převoz vyšších předmětů. Octavia boduje také důmyslným systémem sklápění zadních sedadel z prostoru pro zavazadla, civic zase kontruje rovnější podlahou zavazadelníku v dvoumístném uspořádání. Honda navíc zaujme vzhůru sklopnými sedáky zadních sedadel. Lze tím vytvořit oddělený prostor pro převoz neskladných předmětů. V hodnocení přepravních kapacit je tedy nakonec stav prakticky nerozhodný.

Octavia se může pochlubit velmi prostorným interiérem. Znát je to jak vpředu, tak hlavně vzadu, kde je například pro nohy výrazně více prostoru. Nutno však podotknout, že ani v civiku nebudou zadní cestující trpět nedostatkem prostoru. To vpředu si mohou řidič a spolujezdec vyšší postavy stěžovat na prostor nad hlavou. Sedáky jsou i v nejnižší poloze celkem vysoko, a tak je například sluneční clona pro vyššího řidiče skoro nepoužitelná, brání mu totiž ve výhledu. Posaz za volantem je obecně příjemnější v octavii, je snadnější si zde najít vhodnou pozici, vše je po ruce, vše je tam, kde má být. Ergonomie je dobrá v obou vozech, octavia nabízí propracovanější multimediální systém s jednoduchým a intuitivním ovládáním. Dotyková obrazovka však nemusí vyhovovat každému. To ovšem nic nemění na faktu, že v hodnocení interiéru octavia získává před soupeřem náskok.

Pod kapotou obou vozů se, jak již bylo zmíněno, nacházel vznětový čtyřválec o objemu 1,6 litru. Motor TDI v octavii má hrubší zvuk, nižší výkon a turboefekt je v jeho případě citelnější. Navíc je standardně kombinován jen s pětistupňovou manuální převodovkou. Hůře se tak využívá omezené využitelné pásmo otáček vznětového motoru. Pravda však je, že zpřevodování není špatné, jednotlivé převody mají větší „odskok“ a ani na dálnici není motor zbytečně vytočený. Spotřeba octavie je přesto o něco vyšší, v kombinovaném režimu jsme dosáhli průměru 5,0 l/100 km na rozdíl od 4,5 l/100 km v případě civiku. U toho se nám navíc podařilo s lehkou nohou dosáhnout i udávané mimoměstské spotřeby 3,7 l/100 km.

Sametovější, pružnější a výkonnější motor japonského vozu kombinovaný se šestistupňovou převodovkou tak s přehledem smazal náskok octavie, který si vytvořila v hodnocení interiéru.

Bezpečné jízdní vlastnosti jsou výsadou obou vozů. Maloobjemový turbodiesel příliš nezatěžuje přední nápravu, a ani sklon k nedotáčivosti tedy nevykazovala testovaná dvojice nijak velký. Lepší jízdní vlastnosti a ovladatelnost má Honda Civic. Lepší dojem dělá citlivější řízení, exaktnější reakce vozu na jeho povely a větší ochota ke změně směru. Octavia působí o něco málo stabilněji ve vysokých rychlostech a v tomto jízdním režimu vyhoví posádce lépe i díky kvalitnějšímu odhlučnění podvozku i nižšímu aerodynamickému hluku. Komfort pérování je u obou vozů velmi dobrý, o něco lépe nerovnosti tlumí civic.

Při porovnání základních cen testovaných verzí odhalíte rozdíl necelých 32 000 Kč ve prospěch octavie. Po dopočtení výbavy se rozdíl sníží na 20 000 Kč.

Přes o něco nižší cenu a další nesporné kvality octavia nakonec civiku podlehla. O jeden jediný bod. Obě auta jsou tak velmi dobrou volbou, potěší nízkými provozními náklady, prostorností, variabilitou i uživatelskou přívětivostí.

Závěr

Nové japonské kombi vyhrálo, jak se říká, o prsa. Dopomohl mu k tomu hlavně úsporný, pružný a výkonný motor, ale i vysoká míra variability interiéru a lepší ovladatelnost. V mnoha ohledech byli oba konkurenti velmi vyrovnaní. U mnoha zájemců pak může hrát roli i design, civic zaujme nápaditějším „kabátem“.

Podle očekávání bodovala octavia ve třídě prakticky bezkonkurenčně prostorným interiérem. Pochvalu zaslouží také za ergonomii posazu za volantem, stabilní chování ve vysokých rychlostech i celkovou uživatelskou přívětivost. Naopak zklamáním je pouze pětistupňová manuální převodovka, slabší dojem udělal i motor.