Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Autohit
Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

Bazar: Škoda Roomster

Bazar

Modelem Roomster doplnila Škoda Auto v roce 2006 svůj výrobní program o praktický van. Na rozdíl od jiných modelů značky je tento svým způsobem jedinečný.

Autor:AutohitFoto:

Na rozdíl od zbytku produkce naší automobilky není Roomster technicky provázán s žádným jiným vozem mateřského koncernu. Důvodem je fakt, že jde o jakéhosi křížence. Zatímco přední část vozu je dědictvím první generace Fabie, zadní pro změnu původní novodobé Octavie a konečně střední, jež byla navržena zcela nově výhradně pro Roomster.

Podobné je to i se zavěšením kol. Přední náprava modifikovaného typu McPherson má spodní ramena identická s původní Fabií, nikoliv s tou současnou bez ohledu na rok výroby (Fabia II používá v závislosti na roku výroby dva druhy ramen), zadní vlečená s torzní příčkou je převzata z již zmíněné Octavie.

To možná vysvětluje, proč mají zadní kola rozchod o tolik větší než ta přední. Přece jen, novodobá Octavia I byla vozem na pomezí kompaktní a střední třídy. Napsané je jistě pro mnohé z vás překvapující, neboť na první pohled byste řekli, že Roomster je sourozenec současné Fabie.

Z ní ostatně pochází značná část kabiny v čele s palubní deskou. Zcela nové je ovšem uspořádání v čele se systémem sedadel VarioFlex. Díky němu je interiér až neuvěřitelně variabilní. Sedadla ve druhé řadě lze posouvat až či vyjímat. Vše jde navíc mimořádně lehce a bez námahy.
 
Řetěz nemusí být spásou
Paleta pohonných jednotek Roomsteru věrně kopíruje tu ve Fabii, snad s výjimkou motoru  TSI určeného pro rychlou verzi RS. I tady vše začíná kontroverzními motory HTP. Zde jsou již výhradně ve dvouvačkovém provedení, tedy s 12 ventily. Do roku 2007 má výkon 47 kW, od uvedeného data 51 kW.

Obě verze nabízejí ve městě solidní dostatečnou dynamiku, neboť z principu dobře táhnou z nízkých otáček. Ze stejného důvodu se ovšem pomalu vytáčejí, a co je horší, v průběhu produkce se jim nevyhnuly ani některé fatální závady.

Když opomeneme fakt, že vadné zapalovací cívky mohou zničit drahý katalyzátor, pak tím nejhorším, co mohlo majitele potkat, byly selhávající rozvody. A to i přesto, že byly řešeny řetězem. Od roku 2009 výrobce modifikoval vodicí lišty (byly prodlouženy) spolu s napínákem, čímž problém eliminoval. Škoda, že tak pozdě.

Čtyřválce jsou lepší
Jistější než HTP bude volba jednoho ze dvou čtyřválců. Menší se chlubí objemem 1.4 litru, větší pak bonusem dva decilitry. Litinový blok s hliníkovou hlavou a rozvodem DOHC je identický. Odlišně je však proveden pohon rozvodů. Zatímco menší verze spoléhá na ozubený řemen,  větší dostal odolnější a spolehlivější řetěz.

Důvod je zřejmě ten, že vychází z původního přímovstřikového agregátu 1.6 FSI.
Charakter obou agregátů je podobný. V dolním spektru otáček moc nejedou, nahoře naopak excelují. Je otázkou, zda pro rodinný vůz, jakým je Roomster, je tato charakteristika žádoucí. 

Tiché svištění turba
Zájemce o zážehový čtyřválec do roku 2010 ani jinou volbu neměl. Změna přišla s uvedením nové generace přeplňovaných čtyřválců TSI. Ten s objemem 1,2 litru výše popsané agregáty nahradil, a to ve dvou výkonových verzích. Zajímavostí motoru je rozvod OHC, ovládající ovšem 16 ventilů.

Pohon je i tady svěřen řetězu, který ovšem, jak se ukazuje, umí přeskočit i zde, přičemž výrobce na odstranění problému pracuje. Z jiného soudku je selhávající regulace plnicího tlaku turbodmychadla, jež je provedena přesným servomotorem, jenž ovšem nedobře snáší značné teplotní výkyvy, panující v bezprostřední blízkosti. 

Jistota jménem 1.9 TDI
Vznětové motory začínaly do roku 2010 tříválcovou 1.4 TDI. Když odmyslíte její hrubý a nekultivovaný chod, tak se v principu jedná o veskrze spolehlivý pohon. I když jak se to vezme.

Vstřikovače PD sice v hlavě válců občas netěsní, čímž dochází k průniku nafty do oleje. Rovněž snímač hmotnosti nasávaného vzduchu bývá častěji zanesen. Stává se to zejména těm, kteří neradi mění vzduchový (sací) filtr či používají neoriginální typ se špatně provedeným těsněním.

Pozor si dejte na verze vybavené filtrem pevných částic. I ty se na trhu objevují, přičemž to, že TDI-PD a DPF rovná se pohroma, dnes ví už i malé dítě. Vůz s DPF poznáte podle příslušného kódu na štítku. I bez jeho znalosti to však lze určit. Stačí rukou sáhnout do výfuku. Pokud je čistý, filtr DPF vůz má.

Druhým dieselem je stará známá 1.9 TDI, zde ve verzi se 77 kW. Jde o spolehlivý a suverénní pohon. A že je někdy hlučnější, u ojetiny beztak málokomu vadí.
Oba agregáty v roce 2010 skončily a byly nahrazeny novou 1.6 TDI ve dvou výkonových verzích.

Ta má již od začátku Common-Rail, konkrétně od Continentalu, a také DPF.
V tomto roce navíc přibyla malá 1.2 TDI, rovněž tříválec, konstrukčně odvozený od 1.6 TDI. Na něj však zatím zřejmě nenarazíte.






Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Superbiky jsou odnepaměti považovány za výkladní skříň technických schopností výrobců motocyklů.…

Labe aréna v Račicích žije dál taky triatlonem. Rekonstrukci areálu si po evropských veslařích a před…

Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: