Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Autohit
Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

Audi A2

Bazar

Podivně vypadající Audi A2 zůstává dodnes jediným vozem, který se pokusil nabídnout přednosti hliníkové konstrukce také v segmentu dostupných vozů. I přes optimistické plány si však vůz potřebnou klientelu nevytvořil. Jeho současný nástupce, model A1, již proto razí zcela jinou filozofii.

Ačkoliv byla malá A2 z obchodního hlediska totálním propadákem, zatracovat ji v žádném případě nemůžeme. Důvodem je její v té době nesmírně pokroková konstrukce, opravňující použít známý slogan „Náskok díky technice“. V případě A2 se tak nejednalo o pouhý marketingový nástroj, nýbrž o rčení, podpořené činy. Vůz na sebe hned na začátku upoutal prapodivným designem, který jistě spolu s vyšší cenou a ne vždy bezchybnou úrovní zpracování stojí za oním nezájmem zákazníků.
 
Hliník pro všechny
Je to zvláštní, ale přínos Audi A2 do vývoje automobilové konstrukce je větší než u řady vozů, u nichž byste to spíše hádali. Důvodem je uplatnění originálního hliníkového rámu ASF (Aluminimum Space Frame). Ten značka Audi poprvé použila v roce 1994 na luxusní A8 1. generace. Spolu se zástupci této řady (dnes již ve 3. generaci) je malá A2 dodnes jedinou řadou Audi, vyrobenou kompletně z hliníku.
Když už jsme u hliníku, tak vězte, že v případě A2 připadá z celkové hmotnosti skeletu 22 procent na odlitky, 18 procent jsou profily a konečně 60 procent běžné plechy. Celková hmotnost karosereie vychází u A2 na neuvěřitelných 167 kg, což je o 40 procent!!! méně, než kolik by ručičky vah vychýlila u stejné, vyrobené z klasické oceli. A že je nízká hmotnost velkou výhodou, asi tak nějak tušíte.


  Před spolujezdcem měla A2 podivné madlo, podobně jako kdysi Citroën Xantia. Na rozdíl od něj však v A2 nebránilo zástavbě airbagu.
 
Havárie rovná se pohroma
To sice platí tak nějak obecně, neboť i malá bouračka je velmi nepříjemná. V případě A2 má však toto ještě zcela jiný rozměr.
Opravy hliníkových skeletů jsou totiž mnohem obtížnější, a tudíž i dražší než opravy karoserií z běžných ocelových plechů. K tomu, abyste nadměrně zatížili svůj rozpočet, stačí, abyste u A2 jen lehce „ťukli“ třeba blatník. Na rozdíl od konvenčního jej nelze klasicky kitovat a následně lakovat. Sice se našli tací, kteří se o to pokusili, avšak téměř vždy byla výsledkem barevná nestálost, důsledek to poškození vnější ochranné vrstvy hliníku. Pokud dojde k deformacím skeletu, lze jej částečně rovnat, avšak spíše se opravy řeší tak, že se poškozené části vyřezávají a nahrazují jinými. Ceny opravy dále zvyšuje fakt, že v takzvané druhovýrobě na A2 skoro nic nekoupíte. Snad jen lampy, blikače, plastový kryt pod motor a možná čtyři kruhy na přídi. Toť vše.
Neméně složitá je ovšem i samotná technologie opravy hliníku. Třeba dílna, kde se to provádí, musí splňovat určité parametry, takže je jasné, že běžné servisy, živící se dovozem bouraných ojetin ze západu, které následně „nějak“ opraví a pošlou do světa, si na A2 vylámou zuby. Ač se v době vzniku A2 již u VW plně hrálo na sdílené platformy pro různé modely, A2 je, světe, div se, zcela svébytným vozem. Shodné jsou tak pouze motory a převodovky, spolu s elektrickou výstrojí.
Zážehové motory jsou pod kratičkou kapotou pouze dva: 1.4 16V a vzácně se vyskytující 1.6 16 FSI. Na rozdíl od nich jsou také pouze dva vznětové motory výhradně se třemi válci. Rozšířenější je 1.4 TDI ve verzi s 55 kW nebo 66 kW, přičemž ta druhá byla vyhrazena pouze pro A2. S kratičkou kapotou motorového prostoru je to také zajímavé.


  Pod kontroverzními tvary vozí Audi A2 dodnes moderní techniku.
 
Se spotřebou 3 litry
Klasicky otevřít totiž nelze, pouze demontovat po odjištění dvojice bajonetových uzávěrů v přední části vozu. Pro kontrolu provozních kapalin je vůz opatřen takzvaným servisním modulem. Nachází se pod vlastně falešnou mřížkou chladiče a po jejím odklopení vpřed získáte přístup k plnicím otvorům a měrce oleje. A která že A2 umí jezdit za proklamované 3 l na 10 km? Jedná se o speciální verzi 3L, osazenou malinkým tříválcem 1.2 TDI, prvním vznětovým motorem s hliníkovým blokem válců. To znamená, že nejde o odvozeninu ze zmíněné 1.4 TDI (litina), a dokonce ani současná 1.2 TDI z něj nevychází (litina). S modelem 3L se pojí nejen lepší aerodynamika, nýbrž i řada dílů zcela odlišných. Třeba ramena náprav jsou tady z hliníku, stejně jako brzdové třmeny či bubny zadních brzd.
 To spolu s výrazně vylepšenou aerodynamikou s dodnes rekordním koeficientem Cx rovno 0,25 a speciální robotizovanou pětistupňovou převodovkou znamená dosaženou kombinovanou spotřebu dodnes bezpříkladných 2,99 litru na 100 km!!! Slogan „Náskok díky technice“ je tedy v tomto případě skutečně oprávněný. 






Nahoru

Komentáře

Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: