Jaguar XF Sportbrake 2.2D - Snesitelná lehkost bytí

Krasavec – jiné slovo nás při pohledu na Jaguar XF Sportbrake nenapadá. Z auta srší luxus a elegance, karoserie působí dokonale vyváženým dojmem. A to do délky zabírá téměř pět metrů. Rozvor 2909 mm zase slibuje dostatek prostoru pro posádku i její zavazadla.
Kabina zejména kvůli hliníkovému a dřevěnému dekoru působí hodně luxusně, dokonalé entré obstarávají vyjížděcí výdechy ventilace a otočný ovladač řazení. Pozice za volantem je velmi dobrá, ostatně jako výhled do všech stran.
Téměř veškeré ovládání probíhá skrze dotykovou obrazovku, jejíž grafika rozhodně nepatří k nejlepším. Ergonomie palubní desky se nám zdála v pořádku, stejně jako čitelnost ukazatelů v kapličce za volantem.

Pro lidi dostatek

Co se prostornosti týká, kabinu vidíme jako ideální pro čtyři cestující. Vzadu uprostřed jde spíše o „dětské“ místo. Místa pro nohy i hlavu je vzadu dostatek, sedáky jsou dostatečně dlouhé. Přední sedadla navíc disponují velmi dobrým bočním vedením.

Podprůměrný kufr

Pro zavazadla je v klasickém uspořádání připraveno na tuto třídu podprůměrných 550 litrů úložných prostor, musíme však dodat, že velmi dobře využitelných. Jen pro představu, šířka kufru je 1090 mm. Opěradla druhé řady sedadel po sklopení nevytvoří úplnou rovinu, žádný přechodový schod však nevznikne. V této konfiguraci XF Sportbrake pojme 1970 litrů a nabízí maximální přepravní délku až 2000 mm.

Hrubián

O pohon zadních kol se v našem případě staral diesel 2.2 vypůjčený od PSA a Fordu. Nově nabízí výkon 147 kW a točivý moment 450 N.m. Papírově se tedy zdá, že zejména kvůli „točáku“ nebude mít s 1824 kg těžkým kombi sebemenší problém. Určitý problém však vidíme v poměrně úzkém pásmu využitelných otáček.
Do 2000 min-1 se neděje prakticky nic, nad 3600 min-1 se zase už dostavuje smrt. Ještě více nám však vadila mizerná kultivovanost, motor je vyloženě hrubý, což se k honosnému Jaguaru vůbec nehodí.
Osmistupňový automat od ZF, navíc čtyřválec, celkem zbytečně vytáčí – v normálním režimu. Zpátky ale k dynamice vozu, ta je ve výsledku zcela v pořádku. Převodovka se ovládá skrze otočný ovladač, rovnou říkáme, že nám toto řešení nepřijde nejšikovnější. Řadí však hladce.
Při dálničních 130 km/h motor točí necelých 2000 min-1 a v kabině panuje dokonalé ticho. Odhlučnění od podvozku je doslova učebnicové.
Co se spotřeby týká, tak se v našem případě ustálila na průměru 6,7 l. To jednoznačně chválíme, jelikož mimo obec jsme jezdili i za 5,2 l.

Jako v bavlnce

Jednoznačně nejsilnější stránkou vozu je dokonalý komfort. A to i přesto, že stál na 19palcových kolech. Podvozek s bravurou žehlí veškeré nerovnosti a hlučnost je pro něj cizím slovem. Ve všech situacích si kola neustále udržují kontakt s vozovkou, Sportbrake vyniká zcela jistými jízdními vlastnostmi. Pro dlouhé cestování bychom jen těžko hledali alespoň stejně pohodlné auto.
XF se ale neztratilo ani při manévrech ve městě, vyzdvihnout musíme výtečnou ovladatelnost a velmi dobrý výhled z vozu. Řízení by mohlo být strmější, oceňujeme však tuhnutí ve městě a na dálnici při vyšších rychlostech.

Podivná kombinace

odíváme-li se zpětně na celý test, máme z něj poněkud rozpačitý dojem. Na jedné straně je zde dokonale komfortní a tiché auto a na druhé pak naprosto hrubý, byť dostatečně výkonný motor. Dle našeho názoru jde o nešťastnou kombinaci, šestiválec tomuto vozu jednoznačně sluší víc...