Hyundai i30 3dv.1.6 CRDi - Méně dveří = více stylu

Poslední í-třicítku jsme měli v redakci přes půl roku, a tak ji už velmi dobře známe. O to příjemnější bylo setkání s její novou 3dveřovou variantou. Možná byste si řekli, že je to pořád ten samý vůz, ale po stránce designu se na něm změnilo překvapivě hodně. Krása tkví v detailech.
Předně zmiňme nově tvarovaný nižší přední nárazník s přepracovanou maskou a také s líbivějšími kruhovými mlhovkami. Ty nahrazují velké kapkovité segmenty, čímž přídi v Koreji pozitivně odlehčili. Diody denního svícení jsou výraznější, stejně jako celá příď. Na zádi si všímáme koncových svítilen, které díky implantaci LED připomínají vozy prémiových německých značek. Jistě jde jen o drobnosti, přesto je třídvířko jednoznačně mnohem hezčím vozem než jeho výchozí vzor. Nejvíce pomohla jiná linie střechy a šmrncovnější tvar zadních sloupků, které přidávají na „optické“ dynamičnosti. A metalický lak Hazel Brown za 13 tisíc Kč se nám také moc líbil.
V přímé konfrontaci je to možná nejhezčí barva. V dnešní záplavě černých a bílých laků je pro i30 skvělou volbou...

Prostoru je stejně

Redukce počtu dveří přidává vzhledu a ubírá praktičnosti, nicméně i30 nepřichází o štědrý vnitřní prostor. Dostat se na zadní sedadla a zase ven vyžaduje zejména u vyšší postavy kaskadérský manévr, ale jakmile se usadí, nestrádá. Minimálně prostoru na nohy je totiž stále dost a 378litrový zavazadelník žádné ztráty také nehlásí. Jako řidiči jsme ocenili, že Hyundai dokázal jednoduše vyřešit problém se vzdálenějším B-sloupkem. Pro pás se totiž kvůli plastovým „podavačům“ nemusíte skoro vůbec otáčet.

Stačí tak málo

Přestože se uvnitř oproti 5dvířku nic zásadního nezměnilo, daleko lépe na nás působily nové barvy. Například béžové čalounění či antracitový dekor dodávají i30 mladistvější nádech. Pozitivně hodnotíme také implementaci češtiny do multimediálního systému navigace (25 000 Kč) i celé řady k němu přidružených funkcí (rádio, hands-free atd.). Testovaná i30 byla zřejmě tou nejdražší možnou třídveřovou variantou.
S nejobsáhlejším paketem Premium (všechny pakety plus 17palcová kola, adaptivní bi-xenony, inteligentní klíč, chromované prvky a celá řada dalších prvků) je totiž rázem o 100 tisíc dražší. Na druhou stranu nemusíte nad volbou bohatší výbavy dlouhou dobu laborovat. V teplotách téměř atakujících sibiřské mrazy jsme zase ocenili vyhřívaný volant.

Naftový samet

Divili jsme se, ale menší počet dveří v případě i30 znamená o 6–10 tisíc Kč nižší cenu. V nabídce pro tuto variantu už jsme nenašli motor 1.4 CRDi, ale 1.6 CRDi i tak dávala větší smysl. V testu jsme i tentokrát prověřili ceníkový vrchol, tedy nejsilnější turbodiesel nabídky s 94 kW. Na šestnáctistovku má alespoň na papíře úctyhodné parametry a v reálu vyniká kultivovaností a příjemně utlumeným projevem. Tento agregát ve skutečnosti jede hůře, než jak tvrdí výrobce (dlouhodobý test ukázal, že má nižší než udávaný výkon), ovšem na silnici se ke svižnější jízdě hodí. Od 1200 otáček agregát ožívá a táhne až (260 N.m) k hranici 4 tisíc. Nízké otáčky na úrovni volnoběhu navzdory spalovanému palivu nesvědčí, ale díky dobře zpřevodovanému 6kvaltu k podtáčení nenabádá. Při rychlé jízdě se vždy vejdete do 7 litrů, v průměru lze jezdit i kolem 5. Otázkou zůstává, zda není lepší o 70 tisíc levnější a taktéž vynikající benzinová verze 1.6 GDi.
Stejný zůstává i podvozek. i30 je za všech okolností stabilní a při pozvolně nastupující nedotáčivosti předvídatelná. Řízení navzdory regulovatelnému účinku posilovače postrádá jakoukoliv zpětnou vazbu, což také napovídá o víceméně pohodovém charakteru celého vozu. Podvozek se dokáže vypořádat i s většími nerovnostmi výborně, z velké části díky nešizené víceprvkové zadní nápravě.