BMW 330d Touring -Úsporný, elegantní a rychlý

Trojkové kombi, nebudeme zastírat, patří k našim oblíbencům. Líbí se nám design i tak akorát velká kabina. Dnešní test začneme trochu netradičně, podíváme se rovnou pod kapotu.
Zde se ukrýval vznětový šestiválec s výkonem 190 kW, ano, takový výkon dnes nabízí verze 330d Touring. Ten už není možné spojit s manuální převodovkou, spokojit se tedy musíme s osmistupňovým automatem. Proč vlastně píšeme spokojit? My tuto nutnost vlastně vítáme, jelikož sladění tohoto automatu s dieselem, který umí pracovat v opravdu širokém pásmu otáček, je opravdu příkladné. A to ani nemluvíme o jízdním komfortu.

Sprinter bez žízně

Třílitr citelně zatahuje již od 1500 min-1 a poté hnací síla, která je přenášena na zadní kola, plynule graduje až k hranici 4000 min-1, kde začíná pozvolna uvadat. Pružnost motoru je opravdu obrovská, a když už, tak to stejně ani nepocítíte. V táhlých stoupáních jsme vůbec neregistrovali podřazení
z osmičky na šestku. Automat pracuje zcela hladce a bleskurychle, ve sportovním módu pouští motor do o asi 400 min-1 vyšších otáček. Možnost řazení pádly pod volantem jsme využívali minimálně, reakce byla vždy okamžitá.
Ocenit musíme i krásně utlumený zvuk a nízkou spotřebu. Při naprosto vyrovnané povaze a mimo město se dá v průměru jezdit za 6,4 l, pokud vás občas něco vytočí, budete v kombinaci jezdit za stále krásných
7,1 l. Při dálniční 130 palubní počítač ukazoval hodnotu 6,7 l. Reálný dojezd vozu je tedy nějakých 800 kilometrů.

Hlavně pohodlně

Už jsme si tak nějak zvykli, že drtivá většina nových BMW nejsou ta BMW, která nadšení řidiči vynášejí pro jejich sportovní jízdní vlastnosti až do nebe. BMW 330d Touring nás v tomto opět utvrdilo, byť zde si myslíme a největšího viníka vidíme v řízení. Neexistuje prakticky žádná zpětná odezva od kol, že se něco pod předními koly děje, zjistíte až při přechodu do nedotáčivosti. Ta opravdu přichází, pokud správně nepracujete s plynem. Kdo chce, ten „naloží“ trochu víc a pak není vůbec žádný problém uvést auto zase do přetáčivosti. Za volantem jsme měli tedy pocit, že řídíme kvalitní, ale již ničím výjimečné auto.
Ano, stále je tu ta výtečná vyváženost s motorem vpředu a pohonem vzadu a sofistikovaný podvozek, ale to navíc, ty emoce, ty už tu nejsou.
Co nás mile překvapilo, byl jízdní komfort. I přes adaptivní M-podvozek auto slušně žehlilo nerovnosti, pozitivní roli zde jistě sehrály jen 17palcové pneu-
matiky, byť s pneu Runflat. Na dálnici se trojka příjemně pohupovala a spolehlivě držela směr. Pozice za volantem, ostatně jako on sám, jsou výtečné.

Méně je více

Testovaný kus přišel na 1 729 350 Kč. A to je moc. Bez řady věcí bychom se obešli. Například na našich silnicích vidíme adaptivní M-podvozek (27 725 Kč) jako zcela scestný, obešli bychom se i bez metalízy Havana (21 175 Kč), kamerového systému (ceny v popiskách) a panoramatického střešního okna (37 825 Kč). Ubrat ještě pár drobností a cena by šla na přijatelnější úroveň.

Kvalita a prostor pro 4

Vyzdvihnout musíme tradičně vysokou kvalitu použitých materiálů a chirurgicky přesné dílenské zpracování. Ergonomie je perfektní a veškeré systémy se ovládají zcela intuitivně. Sedadla  v rámci paketu Sport Line skýtají parádní boční oporu, prostoru vzadu je dostatek pro dva dospělé cestující. Pro zavazadla je v základním uspořádání připraveno podprůměrných, ale dostatečných 495 litrů.