Suzuki Grand Vitara 2.4 VVT JLX-ES - Vymírající druh

Móda vozů kategorie SUV začala koncem 90. let minulého století. Od té doby se z těchto vozů staly především módní doplňky, které většinu svého aktivního života stráví jízdou po městě. Není tedy divu, že výrobci na poptávku crossoveru reagují a chrlí jeden model za druhým, co naplat, že jejich schopnosti mimo zpevněné cesty jsou kolikrát na úrovni běžného hatchbacku nebo kombi. Stále však existují vozy, které si udržují i svou drsnější stránku. Jedním z nich je také Suzuki Grand Vitara, která v minulém roce prodělala modernizaci, jejímž hlavním poznávacím znakem je přepracovaná příď, která dodává vozu agresivnější vzhled. Jak si vůbec tento vůz povede v dnešní době všudypřítomných SUV a crossoverů, jejichž primárním cílem je neztratit se v ruchu velkoměsta?

Poslední samuraj

Vozy Suzuki jsou pověstné svými předpoklady pro jízdu v terénu, však nedávno testovaný model Jimny se ukázal jako velmi hbitý a schopný, co se jízdy mimo zpevněné povrchy týče. A stydět se nemusí ani Suzuki SX4, které si čeští zákazníci velmi oblíbili.
Grand Vitara jako vrchol nabídky značky Suzuki se také nenechá zahanbit, vždyť jako jedno z mála cenově i velikostně porovnatelných aut si zachovala vestavěný žebřinový rám a poctivý pohon všech kol se čtyřmi jízdními režimy. Světlou výškou 200 mm se pak dostává do horních pater mezi vozy
s pohonem všech kol.
K testu jsme přebrali pětidveřovou verzi se zážehovým čtyřválcem 2.4 VVT v prostřední výbavě JLX-ES, nejvyšší stupeň JLX-EL je pak vyhrazen výhradně turbodieselu 1.9 DDiS. A právě vznětová jednotka bude pravděpodobně tvořit podstatnou část prodejů na našem trhu, ve prospěch benzinové verze ale mluví o 110 tisíc Kč nižší cena.
SUV se zážehovým motorem o objemu vyšším než dva litry jsou v dnešním světě čím dál tím větší výjimkou, v tomto segmentu prostě vládne nafta, a ne neprávem. Obavy o vysokou spotřebu ještě zesílily při pohledu na palubní počítač, který hlásil 16,8 litru na 100 km. Nicméně motor měl v době testu najeto zhruba 2000 km a první kilometry se nesly v duchu každodenní pražské zácpy. Na konci testovacího týdne ukázal palubní počítač spotřebu okolo 10 litrů, což není tak špatný výsledek vzhledem k častým cestám po dálnici a ve městě. Horší to pak bylo s pětistupňovou převodovkou, která se při řazení občas nechávala přemlouvat, nepříjemné byly také vibrace přenášející se do řadicí páky.
Samotná jízda však i přes přítomnost žebřinového rámu byla ve výsledku příjemná. Svůj podíl na tom má mimo jiné i zadní víceprvková náprava. Při rozjezdech je pak třeba dávat si pozor na velmi citlivý plynový pedál. V dnešní době, kdy je odezva plynu u většiny automobilů otupována s ohledem na co nejnižší emise, to chce trochu zvyku.
Díky inteligentnímu pohonu všech kol s redukční převodovkou a uzávěrkou mezinápravového diferenciálu se neztratíte ani v náročnějším terénu, což se o drtivé většině dnešních SUV rozhodně říci nedá.

Sympatický samorost

Suzuki Grand Vitara pro modelový rok 2013 rozhodně neztratila nic ze svého umu, nadčasový design se dočkal jemných úprav. Potěší jízdní vlastnosti na silnici i schopnosti mimo ni. Naopak vrásky na čele způsobí především převodovka, která byla největší kaňkou na celém voze.
Grand Vitara poskytuje jistou univerzálnost, která mnohdy jiným vozům kategorie SUV chybí. I po letech si zachovává své typické vlastnosti, čímž si získala naše sympatie. Jen škoda, že Suzuki nenabízí modernější motory a převodovky.