Renault Fluence - Černo-bílá limuzína

Základní cena Fluence, startující pod částkou 265 tisíc korun, jasně dává tušit, kam tento vůz míří. Nejspíš už jste ho někde viděli a nemusel se vám líbit... Ovšem testovaný model dokázal naživo příjemně zaujmout. Kombinace nemetalické bílé barvy a k tomu kontrastních černých kol a černých zpětných zrcátek zkrátka vypadá až nečekaně dobře, a co se vzhledu týče, budete sklízet úspěch.
Jako by dech francouzské eleganci došel po usednutí za volant. Palubní desce dominuje šedá, na druhou stranu všechny použité materiály nás překvapily kvalitou, byly příjemné na dotek. Obzvláště to platí pro kožený volant, který skvěle padne do ruky a je nastavitelný tak, že komfortní polohu za volantem najdete rychle. Na komfort sází i měkká sedadla bez bočního vedení – k charakteru vozu se hodí.

Chrochtá, ale nežere

Testovaný vůz byl vybaven starým známým motorem 1.5 dCi, jehož 81 kW bohatě stačí na rozpohybování Fluence. Zklamáním bylo odhlučnění motoru. Po startu byl jeho typicky dieselový klapot výrazně slyšet a i po zahřátí motoru pronikal zvuk do kabiny více, než by bylo příjemné. Na kultivovanost si ale stěžovat nemůžeme, vibrace motoru jsou minimální, žádný kopanec ani turbodíru motor nezná. Pokud nebudete od Fluence vyžadovat sportovní výkony, spotřeba se bude pohybovat kolem 5 litrů nafty. Stejně výkonný benzin si vezme asi o 2 litry více, cenový rozdíl se tak bude vracet až po ujetí cca 70 000 km.
Když se s autem rozjedete – tedy hned napodruhé, protože spojka nezabírá úplně podle zažitých konvencí –, bude vám zcela jasné, na jakou řidičskou klientelu „Tvůrce automobilů“ myslel. Volantem otočíte jedním prstíkem bez nejmenší námahy a volant ani sedadlo vám neposkytnou vůbec žádnou informaci o tom, co se děje pod koly. Při prvním přejetí retardéru si uvědomíte, jak neskutečně komfortně je podvozek naladěn. Žádná rána do podvozku, žádné nadskočení, Fluence se přes příčné nerovnosti i přes díry v silnicích přenese jako opravdová limuzína. Nemusíte být zrovna věštci, abyste vytušili, že komfort bude vykoupen jízdními vlastnostmi. S tím počítá i samotný Renault a ESP je součástí všech verzí bez příplatku. Mimochodem: v popisu nenajdete jen „suché“ ESP,  ale celý systém se nazývá Elektronický stabilizační systém ESP s protiskluzovým systémem ASR
s kontrolou nedotáčivosti. Přísné ESP tak nedává šanci vozu, aby do nedotáčivosti, která je mu vlastní, vůbec přešel – samozřejmě za běžných rychlostí. Při intenzivním brzdění se příď výrazně ponoří, ale zadní kola dobře kopírují ta přední. Jistě za to může dlouhý rozvor, který je mimochodem o nezanedbatelných 10 cm delší než v případě Škody Rapid.

Mégane sedan

Bylo by možné Fluence považovat za Mégane sedan? Rozhodně ano. S novým Méganem sdílí velkou část interiéru. Podvozek používá platformu z Méganu Grandtour, což znamená, že přední kola jsou zavěšena na spodních příčných ramenech a vzpěrách McPherson, zadní náprava používá vlečná ramena spojená zkrutnou příčkou.
Čtyři osoby se do auta posadí komfortně a ani pátý cestující nebude naříkat. Jak bývá u sedanů zvykem, zavazadlový prostor nabízí dostatečný objem, ale přístup do něj není tak komfortní jako u kombíků. Pochvalu si zaslouží pečlivé čalounění kufru. V turecké továrně si dávají na zpracování záležet, kvalita je přímo německá. Nadšení nejsme z konstrukce pátých dveří, která ubírá na prostoru pro zavazadla.
Ale nebylo to to jediné, co nám vadilo. Trojblik u směrových světel už považujeme za samozřejmost, tady chyběl. Výdechy klimatizace ve středu palubní desky není možné uzavřít, to je opravdu k zlosti. Také nám chyběl zadní stírač oken, který není k dispozici ani za příplatek, a dešťový senzor také nefungoval podle našich představ.