BMW 328i Modern line

Každá trojka to má vždy o něco těžší než ostatní nově příchozí modely. Jde o jediný masově vyráběný osobní automobil, který je synonymem pro sportovní jízdu a každá generace si musí svou pozici znovu obhajovat. Moc dobře si vzpomínáme, jak složité to měla v době uvedení generace E90, která v roce 2005 nahrazovala E46, tedy evoluci masově oblíbené a někdy až nezdravě uctívané generace E36.
Minulá generace E90 byla prkenná, designově nepříliš výrazná a od původní sportovní orientace se výrazně odklonila. Jo, to určitě! Jediné, co se E90 dalo opravdu vytknout vůči E46, jsou použité materiály na přístrojové desce. Jinak to bylo stoprocentní BMW řady 3.

Adaptivní tlumiče ano!

S příchodem F20 tu máme úplně stejný problém. Nebudeme však tvrdit, že tentokrát nejsou obavy na místě. Jsou, ale tak napůl. Nová „trojka“ evidentně inklinuje ke komfortnější řadě 5, stejně jako ta má více společných prvků s luxusní řadou 7. To je prostě směr, se kterým se musíme u BMW smířit.
Nutně to ale neznamená, že sportovnost se vytratila společně s odchodem atmosférického třílitru. Musíte jen vědět, jakou motorizaci si pořídit, a hlavně jak ji vybavit. Protože aby byla nová „trojka“ tak moc dobrá, jak slibuje její pověst, musí být vybavena adaptivními tlumiči. Tato položka je sice drahá (stojí 27 750 Kč), ale opravdu nezbytná.
Nebývá úplně pravidlem, že adaptivní tlumiče a jejich jednotlivá nastavení dokážou dostát tomu, co slibuje jejich pojmenování. V případě BMW si ale můžete být jisti, že když nastavíte komfort, čekejte plavnou jízdu. Nastavíte-li Sport, nedivte se potom, že vám na klasické rozbité okresní silnici vypadne zubní korunka. Námi testovaný model 328i tuto příplatkovou položku měl, čímž se potenciál podvozku projevil naplno. Asi namítnete, že si nechcete kupovat adaptivní tlumiče, aby vaše BMW jezdilo tak dobře jako v dobách, kdy všechny středové konzole mnichovských aut byly natočeny směrem k řidiči, jenže tak to prostě je. Další  finta, jak ze zákazníků získat další peníze.

Více točivého momentu 

Ale pojďme k samotnému motoru. Jak známo, tenhle čtyřválec označovaný N20 má ve výrobním programu značky nahradit milovaný atmosférický šestiválec, a přestože ztrácí nějakých  20 kW, nabízí o 30 N.m vyšší krouticí moment. Jeho projev je nádherně lineární, kdy se sbírá velmi ochotně už od volnoběhu (maximální krouťák je k dispozici už při 1250 min-1) a táhne jako šílený až k hranici 6000 min-1, kde pocitově už nic dalšího nenabízí.  V praxi to znamená, že ať už zařadíte v jakýkoliv okamžik, máte jistotu, že rychlost neztratíte.

Dvoulitr pořád táhne

Třílitr by milovníka jízdy odměnil daleko lépe, jenže zde řidič naráží na jedno úskalí, a to umění řídit automobil. Zatímco v 330i musíte pracovat
s otáčkami a pozorně „číst“ silnici, kterou jedete, v 328i s 8st. automatem za 61 tisíc Kč stačí jen klepat do pádel pod volantem. Čtyřválec N20 se pak postará o okamžitý a gradující nástup výkonu. Jezdit s takovým autem je
o poznání jednodušší než v případě 330i a přesně tohle zákazníci chtějí. Výkony, jaké byly určeny pouze těm nejšikovnějším, jsou dnes prostě podmínkou k tomu, aby o daný automobil byl zájem. Proč myslíte, že Ferrari už nenabízí jediný model s manuální převodovkou?

Automat je jednodušší

Když už jsme u převodovky, musíme znovu vyzdvihnout talent 8st. automatu. Je jemný, chytrý a především díky němu se dokážete při troše šikovnosti pohybovat po silnicích s průměrnou spotřebou do 8 litrů. A to bez nějakého zvláštního úsilí. Jen ve sportovním režimu umí být poněkud neurvalý a s každým přeřazením s autem škubne. Nám se to ale docela líbilo, protože to tak nějak sedí k přístupu, který BMW 328i vyžaduje v případě, že chcete zakusit jeho talent. Lehká 328i je volbou pro sportovně orientované, kteří z nějakého důvodu nechtějí 335i. Trochu nám dává zavzpomínat na čtyřválcovou 320is, která strčila šestiválcové 325i a 328i do kapsy.