Test: Toyota Yaris 1.33 Multidrive
Povedený, moderní, nacpaný neobvyklými novinkami pro danou kategorii – to je nový Yaris. Jenže není Yaris jako Yaris. Ostatně tady máte důkaz.
V redakci už jsme měli dva Yarise a ten z týdenního týrání vždy vyšel se vztyčenou hlavou. Třetí generace Yarisu je pro Toyotu velmi důležitá a Japonci se hodně vynasnažili, aby Yaris lidé přestali vnímat pouze jako ženskou záležitost. Jenže co naplat, přes 60 procent zájemců nosí podprsenku a je velmi pošetilé si myslet, že se tento trend s příchodem třetí generace výrazně zlepší.
Auto s přehazovačkou
Nový Yaris je moc pěkné auto a opět dokazuje, na čem si Toyota udělala jméno. Uvnitř vozu je vše kvalitní, robustní a ergonomicky skvěle řešené. Velkou devízou je možnost multimediálního rozhraní, které vám do takového vozu nikdo jiný nenabídne.
Ale pojďme k testovanému vozu. Ten se od předchozích kusů liší použitím variátorové převodovky, které u Toyoty říkají Multidrive S.
Variátor má oproti klasickým automatům s hydrodynamickým měničem točivého momentu výhodu v tom, že nabízí nekonečné množství převodových poměrů – díky kuželům s proměnným poměrem, po kterých obíhá řetěz. Trochu to připomíná přehazovačku na jízdním kole. Výhoda spočívá v plynulých rozjezdech, klidné jízdě za málo peněz. A opravdu, Yaris 1.33 Multidrive S umí s velmi citlivým přístupem jezdit za 5 litrů.
Manuál je lepší volba
Ve městě se ale jezdí trochu jinak než po prázdné okresce a ve „zbrklém“ režimu točí převodovka hodně vysoké otáčky, čímž spotřeba letí vzhůru podobně jako silvestrovská petarda. Po Praze jsme jezdili dokonce za 8 l na 100 km.
Musíme ještě dodat, že ve vysokých otáčkách motor obtěžuje hlukem. Proto všem, kteří uvažují nad Yarisem, říkáme ano, ale nikoliv s touto převodovkou, která oproti konvenčnímu manuálu stojí o 30 tisíc víc, přičemž její životnost je kvůli vysokému vnitřnímu tření nižší než u klasického automatu.
