Test: Hyundai i40 2.0 GDI Kombi
O luxusním kočáru z Koreje už víme, že absolutně předčil svého předchůdce Sonatu. O tom žádná.Ovšem to, že si vyšlápne na Passat a Mondeo? To ne! Jaká je nejsilnější verze i40 kombi v nabídce?
Rozhodně jedna z nejzásadnějších novinek minulého roku – Hyundai i40 – se v naší redakci už objevila poněkolikáté. Do naší garáže tentokrát zavítala nejsilnější motorizace, kterou ve střední „přeplňované“ třídě tvoří v případě Hyundaie překvapivě atmosférický benzinový dvoulitr se 130 kW.
Korejská automobilka úderem nového roku přepracovala ceník a v souvislosti s tím také lehce snížila ceny. Objevila se totiž i očekávaná verze sedan, která vychází o 25 tisíc Kč levněji. My jsme testovali verzi kombi s druhým a zároveň nejvyšším stupněm výbavy xperience a byli jsme znovu překvapeni.
JAK VYPADÁ A SEDÍME UVNITŘ
Hyundai i40 chce mezi nejvážnější konkurenty segmentu z Německa zapadnout stůj, co stůj. Důkazem je nejen to, že je uvádí přímo ve svém ceníku pro srovnání, ale také fakt, že její design je spíše evropský. Pravdou zůstává, že světlomety mají méně tradiční grafiku.
Působivé tvary a linky karoserie se zajímavě ohraničenými okénky u D-sloupků jsou poutavé a líbí se. Ve skutečnosti vypadá tenhle Korejec poměrně mohutně a představy o tom, že by mohl evokovat levný dojem, se po prvním kontaktu rázem rozplynuly. Daleko luxusněji i40 kombi vypadá s metalickým lakem, vycházejícím na 16 tisíc Kč.
Jaký je korejský dostavník uvnitř, jsme už popsali. Vpředu je vše v naprostém pořádku, a to co do prostornosti, tak překvapivě i do kvality zpracování a materiálů. Palubní deska se netváří vůbec špatně a je vidět, že ergonomové asi strávili v konkurenčních modelech dost
času. Vše je na dobrém místě. Přesto si i40 zachovává vlastní styl. Předním sedadlům se nedá nic vytknout, možná by mohla být uchycena níže.
Opak bychom chtěli po sedadlech zadních - jsou uložena moc nízko u podlahy. Zavazadelník je bez připomínek praktický a svým objemem 553 l a tvarem musí uspokojit nároky každého. Jinak si opravdu není nač stěžovat, spíše chvála! Výbava Experience je tak bohatá, že se nepřestáváme divit.
Solidní základ v podobě 2zónové klimatizace, rádia, všech bezpečnostních systémů, 7 airbagů, tempomatu a vůbec všeho, co by si člověk mohl přát, je zde doplněn o příplatkovou navigaci s couvací kamerou (35 000 Kč) a o bohatý paket Style (70 000 Kč). Máme tak k dispozici i vyhřívání volantu, xenonové světlomety, startování tlačítkem, tmavá zadní skla a parkovací senzory vpředu a vzadu.
U soupeřů za podobnou výbavu zaplatíte daleko více. Tak „nabušený“ vůz za 776 tisíc? To se jinde nevidí.
NA CO SÁZÍ
Testovací mule roztáčel kola benzinový čtyřválec s přímým vstřikováním paliva prostřednictvím 6stupňové automatické převodovky, na které bychom raději oněch 40 tisíc korun ušetřili, ale o tom až za chvíli. Předchozí testovací i40 se pyšnila 18palcovými koly a bylo u ní jako negativum zmiňováno horší tlumení nerovností.
To pro naše 17palcové zimní obutí vážně neplatilo. Poskytovalo tak komfortní jízdu! Navíc podvozek žehlil všechny typy nerovností a nezalekl se ani zpomalovacích prahů, to vše bez rázů od podvozku.
JAK JEZDÍ
O podvozku s víceprvkovou zadní nápravou jsme se zmínili. Srovnávat podvozek i40 s Mondeem ale asi ani není na místě. Je dobrý, ale na etalony segmentu je až moc měkký. Ostatně to také udává krok celému jízdnímu projevu. Hyundai vás nenutí jezdit rychle. Neznamená to ale, že by v každé zatáčce předváděla i40 rodeo.
Drží stopu dobře, vyznačuje se velikou ochotou k zatáčení, s lehčím benzinovým motorem ani netrpí výraznou nedotáčivostí, ale sportovec to přesto není. Na prvním místě hledejte komfort, pohodlí, plavnou jízdu a ticho.Odhlučnění kabiny je povedené, za jízdy vás nic rušit nebude.
Motor na papíře slibuje zajímavé parametry (130 kW a 213 N.m), realita je však jiná. Kvůli atmosférickému plnění nejlépe jede až nad hranicí 4000 otáček. Na skutečném výkonu a dynamice však citelně ubírá automat. Řadí hladce a bez škubání, ale při svižnější jízdě s aktivovaným tlačítkem Sport nechce řadit rychle, ani když budete převodovce tahat za pádla.
Dvouspojkové ústrojí by asi bylo lepší. Dynamika není na špatné úrovni, ale ukojení svých závodnických choutek nečekejte. Ostatně i spotřeba je vyšší. Pokud budete jezdit rychle, připravte se na 12litrový příděl. Při klidné jízdě se dá dosáhnout 9litrové hranice. Překvapilo nás řízení, které má příjemný odpor a je na rozdíl od naftových verzí přesné a rychlé.
CO MY NA TO
Hyundai i40 je hodně výbavou nabitý, relativně levný a pohodlný vůz střední třídy, který na první místo staví vnitřní prostor a pohodlí. Škoda, že nemá turbodiesel jízdní vlastnosti benzinové verze. To by bylo!
design |
zpracování |
vnitřní prostor |
bohatá výbava |
cena |
jízdní vlastnosti |
komfort |
sedadla |
dynamika a spotřeba |
rychlost řazení automatu |
sedadla vzadu jsou nízko |
občas záludné chování |