Ford Kuga 2.0 TDCI Titanium

Test

30.04.2013

Po KFC, plukovníku Sandersovi a burgerech se smaženým kuřetem má americké Kentucky další globální produkt: Ford Escape, u nás známý jako Ford Kuga.

16 FOTEK V GALERII

Autor:Martin PřibylFoto:Václav Novák

Celé je to, pravda, zamotanější, americký escape svým pojetím vychází z první generace evropské kugy, která se vlastně nikdy za velkou louži nepodívala. Kuga druhá je tak dalším globálním fordem (jako focus nebo fusion/mondeo). Co změnila návštěva USA?

Aerodynamika nehraje ve prospěch vysokých SUV, kuga má alespoň uzavíratelné lamely v mřížce chladiče.

V prvé řadě kuga narostla (možná kvůli dietě od zmíněného plukovníka) do délky o něco přes 10 cm, což se pozitivně projevilo na vnitřním prostoru. Na zadní lavici se díky šikovně vybraným výplním dveří s trochou omezení posadí i tři dospělí. Ti by si mohli stěžovat snad jen na panoramatické střešní okno, které jim ubírá prostor pro hlavu. Do zavazadlového prostoru naložíte 0,456 m³ nákladu, což je téměř o 100 litrů více než do předchozí generace. Zadní lavice je dělená v poměru 1:2 a sklon jejího opěradla lze měnit. To můžete pochopitelně i sklopit a vytvořit tak rovnou, byť trochu šikmou plochu (podlaha zavazadelníku je totiž polohovatelná).

Nakládání těžkých předmětů má navíc usnadnit automatické otevírání pátých dveří (k výbavě Titanium se v rámci zaváděcí akce dodává zdarma), stačí prostě kopnout směrem pod nárazník, mít klíč v kapse, krabici od banánů plnou knih v ruce a „kufr“ se před vámi sám otevře. V praxi hezkou funkci trochu degraduje opožděná reakce elektroniky, a ani vlastní pohyb dveří směrem vzhůru nepatří mezi nejrychlejší.

Jedním pohybem se sklopí zadní sedadla. Ložnou plochu srovnáte posunutím polohovatelné podlahy.

Kuga ale vždy platila za řidičské SUV, tak nechme nářky stranou. Podvozek sice trochu změkl, jenže SUV od Fordu stále není plavným autem a zejména větší nerovnosti nebo příčné spáry nepěkně rázují do karoserie. Minimální nejsou ani náklony v zatáčkách, jakmile ale vůz zaklekne, drží čtyři zimní continentaly v zatáčkách jako přibité. Náruživce za volantem potěší i řízení, které není přeposilované a navíc je poměrně citlivé. Pohon všech kol si můžete u kugy dopřát u všech nabízených motorů (dva vznětové dvoulitry a jedna zážehová jednašestka). My jsme zvolili nejsilnější „diesel“, který si naopak nemůžete koupit jako předokolku. Kultivované TDCi není mistrem práce v nízkých otáčkách, nejlépe se cítí po překročení hranice 2000/min, i proto jsou převody poměrně krátké (tempomatových dálničních 130 km/h znamená 2500/min). Zpřevodování a velká čelní plocha u kugy ústí v tak trochu americkou spotřebu, normální jízda s převahou pohybu po dálnici (při něm zaznamenáte i citlivost vozu na boční vítr) znamená odběr mezi devíti a desíti litry nafty na 100 km.

Pokud chcete docílit nižší spotřeby, používejte adaptivní tempomat, práci pravou nohou totiž kuga bere jako povel objednat si další bourbon. K funkci asistenčních systémů tak moc výhrad nemáme, jen automatické přepínání dálkových světel (v sadě za 23 000 Kč) oceňovali řidiči v protisměru problikáváním. Ford „na dálky“ zbytečně přepíná i v pološeru a občas ignoruje auta jedoucí před vámi.

Jablko od stromu daleko nepadá, interiér připomíná další fordy.

Ford na kugu zatím nenasadil žádné akční zvýhodnění, testovaný vůz proto vyjde v základu na 759 590 Kč, o něco levněji než VW Tiguan, ale o něco dráž než Kia Sportage nebo yeti. A až budete zaškrtávat v ceníku, zvažte, jestli má navigace s malým 5“ displejem opravdu cenu přes 40 000 Kč.

Cena
Kuga 2.0 TDCI Titanium: 759 590 Kč
Testovaný vůz: 1 059 590 Kč