Škoda Superb 2.0 TDI po 75 000 km
„Náš“ superb se vymanil ze sladkého záručního období do automobilové dospělosti. Do konce testu na 100 000 km však bude muset pořád sekat latinu, aby se mu nezvýšily dosud příznivé provozní náklady.
Naposledy jsme přinesli zprávu z provozu testované Škody Superb v květnu a srpnu roku 2010, kdy jsme informovali o stavu vozu po ujetí 50 a 60 tisíc kilometrů (a ještě předtím po 15, 25 a 40). Nyní už reprezentativní škodovka míří k osmdesátitisícové hranici, absolvovala ovšem servisní prohlídku při
příležitosti výměny pneumatik. Vyřešeny byly všechny drobnější i větší problémy a poškození, které se při letním provozu nakupily.
Superb s jedinou výjimkou trápí jen drobnosti. Kvůli zloději jsme měnili světlomet a výrobní vada orosila mlhovku.
Nebýt zákroků lidí, běhal by nadějný mladíček Superb jako sprinter. Jedinou vážnější minelu jsme popisovali minule, kdy nás tradiční bolístka koncernových turbodieselů, čidlo hmotnosti vzduchu, téměř zastavila. Po rychlé výměně ale superb ochotně hltá kilometry dál. Bohužel k minulým potížím se servisy a jejich techniky se přidaly i jiné „lidské faktory“: dva pokusy o krádež.
V prvním případě se kdosi snažil po vzoru octavií vytáhnout i ze superbu xenonový světlomet. Což nelze, jen se při tom světlo poškodí. Reflektor ale odolával útoku amatéra statečně, popraskal pouze vnější polykarbonát, a to navíc tak, že se světlo nerosilo ani nijak nepoškodilo. Nebýt pojištění, stála by výměna jediného světlometu přes 12 tisíc korun. Nicméně i za toto riziko skvělé natáčecí bixenonové světlomety stojí, jejich schopnost osvětlit vozovku je bezchybná.
Druhý útok na superb skončil také lapkovým nezdarem, jako vzpomínka nám zbyl jen škrábanec u zámku, dokonce i samotný mechanismus zůstal nepoškozený. Případným zájemcům o luxusní škodovku tak můžeme jen doporučit co nejlepší alarm či mechanické zabezpečení, superby zjevně půjdou ve stopách octavií, které pobertové mají ve velké oblibě.
Oko posuvu sedadla jsme poškodili sami.
Další problémy jsou již drobnosti: časté střídání řidičů má zřejmě vinu na ulomeném oku posuvu sedadla řidiče (147 Kč), vyměněny byly dvě prasklé žárovky parkovacího světla a osvětlení zadní registrační značky (354 Kč), na zimu jsme si objednali i první sadu nových stírátek Aero (942 Kč). V motorovém prostoru jsme ještě odhalili prasklý kryt tlumiče sání motoru (484 Kč), který by ale nejspíš šlo zalepit, svolávací akce na přední mlhovky neodstranila u jedné z nich rosení, a tak ještě v rámci záruky světlo znovu vyměnili (jinak stojí výměna 1860 Kč). S ohledem na charakter superbu je toto přijatelná apanáž, k ní přičítáme opět akceptovatelnou tisícovku za litr nejkvalitnějšího oleje na každých 10 000 km.
Náklady na další provoz však hodně ovlivní sice drahé, ale skutečně velmi kvalitní zimní pneumatiky Continental WinterContact. Celá výměna přišla na 24,5 tisíce, ale změna proti někdejším zimním semperitkám je znát i na suché silnici – už teď se těšíme na sníh. Současně jsme tak definitivně vyřadili nečekaně odolné letní Pirelli Zero Rosso (sada s montáží cca 16 tisíc), na nichž náš superb ujel více než 47 tisíc kilometrů v docela ostrém tempu.
Stírací lišty Aero vydržely 2 roky.
Vzdor častému podílu jízd po Praze a dálnicích se průměrná spotřeba drží stále kolem sedmilitrové hranice s tendencí jemně klesat. Běžný průměr při klidném tempu je podle účtů (počítači až tak věřit nelze, bez skrupulí půl litru odečítá) mezi 6,2 až 6,7 l, hektičtější tempo při maximálně polovičním zatížení zvýší apetit nanejvýš k 7,5 l. Během dovolenkového brouzdání italskými horami jsme se dostali dokonce jen na šestilitrový výsledek. Připomeňme, že mluvíme o ne zrovna malém autě, se 170koňovou verzí dvoulitru, samočinnou převodovkou DSG, nadstandardně širokými pneumatikami, komfortním interiérem...
Motor a převodovka nám dělají samou radost, díky continentalům nově povýšené jízdní vlastnosti také, a tak držíme redakčnímu superbu palce, aby svou poslední etapu náročného testu zvládl bez potíží. Jinak se to samozřejmě odrazí ve výsledku jeho stotisícové maturity v půlce příštího roku...
