Volkswagen Touareg Hybrid
Hybridní pohon je hlavní, nikoliv ale jedinou významnou technickou inovací druhé generace Volkswagenu Touareg. Tohle opulentní SUV navíc dokázalo shodit víc než dvě stě kilogramů.
Přestože i segment luxusních SUV ztratil kvůli ekonomické krizi část zákazníků, větší hrozbu pro něj představují bruselská byrokracie, emisní limity, ekologičtí aktivisté a daně. Lidé jsou totiž
stále ochotni utratit značné peníze za opojný pocit z jízdy velkým, bezpečným a pohodlným SUV. Zároveň ale chtějí jít alespoň trochu v zeleném trendu a co nejvíc zmírnit sazby za ekologické daně nebo
mýtné. Poplatky za množství vyprodukovaného CO2 ale čekají i samotné výrobce, proto se snaží snižovat spotřebu.
Úbytek tělesné hmotnosti se ale nepodepsal na svalech, touareg je i nadále pořádný kus auta. Nepůsobí však již tak neohrabaným a zavalitým dojmem. Dynamičtější design umně zakryl skutečné rozměry vozu. Hodně prokoukl také interiér, kde i díky zvětšení rozvoru o 38 milimetrů na 2893 mm přibylo ve všech směrech místo. Ne že by cestující v předchozím touregu nějak strádali, místo navíc se ale vždy hodí. Třeba i v zavazadlovém prostoru, který si polepšil o 25, respektive 72 l (0,580-1,642 m3) se sklopenými opěradly. Novinkou jsou posuvná zadní sedadla (o 160 mm) dělená v poměru 60:40 a tři polohy sklonu opěradel.
Velmi povedená je přístrojová deska, která už nepřipomíná kokpit dopravního letadla plný tlačítek. Ovládání se zjednodušilo a maximálně zpřehlednilo. Přestože jsme našli mnoho ovladačů známých třeba z golfu, celek působí neokoukaným a svěžím dojmem. Mezi rychloměrem a otáčkoměrem opět nechybí velký barevný displej, kde se zobrazují všechny podstatné informace z navigace, palubního počítače nebo hybridního pohonu.
Právě verze Hybrid je jednou z největších technických inovací, která by měla přispět k lepším ekologickým zítřkům, a tím i k dalším zákazníkům. A to hlavně ve Spojených státech amerických, kde i přes velkou snahu evropských výrobců stále přetrvává odpor vůči naftovým motorům. I to byl jeden z hlavních důvodů, proč se nakonec do hybridního řetězce zapojil zážehový, a ne původně plánovaný vznětový motor.
Benzinový agregát je kompresorem přeplňovaný šestiválec z Audi S4 o výkonu 245 kW (333 k). Mezi něj a zcela novou samočinnou osmistupňovou převodovku od firmy Aisin (standardem pro všechny verze) je vložený synchronní elektromotor o výkonu 34,3 kW (46 k). Na rozdíl od Lexusu RX 450h však nejsou oba agregáty spojeny děličem výkonu (planetová převodovka), ale napřímo přes elektrohydraulicky ovládanou talířovou spojku. I když má přední hnací elektromotor ve volkswagenu mnohem menší výkon než v lexusu (123 kW), díky silnější spalovací jednotce je na tom co do celkového výkonu touareg s 279 kW lépe než japonské SUV (219 kW).
To se pochopitelně odrazilo i v dynamice, neboť volkswagen jede až 240 km/h a stovku zvládne za 6,5 s. RX druhou disciplínu zvládne za 7,8 s a rozjede se nanejvýš na 200 km/h. Za to ale může spíš dělič než malý výkon motorů, neboť jeho konstrukce neumožňuje větší převod (proto mají Lexusy GS 450h a 600h ještě jednu redukční převodovku do rychla). Lexus také může tahat přívěsy s maximální hmotností jen 2000 kg, zatímco Touareg Hybrid si hravě poradí i s 3,5tunovým brzděným vlekem.
Volkswagen zase není takový přeborník v jízdě na elektrický pohon. Jeho technika to sice umožňuje - spojka odpojí spalovací motor a o pohyb auta se začne starat pouze elektromotor - skromná kapacita NiMH baterií 1,7 kWh (zhruba 4x nižší než u lexusu) ukrytých pod podlahou zavazadlového prostoru (zmenšují ho o 87 l) ale vystačí jen na velmi krátkou dobu. Navíc jak jsme se v centru italské Florencie přesvědčili, bezemisní pohyb vyžaduje mnohem obezřetnější a citlivější zacházení s pedálem plynu než u RX 450h. A to i když tlačítkem na středovém tunelu aktivujete elektrický režim. Stejně tak se nám ani s plnou kapacitou baterií nepodařilo dosáhnout slibovaných 50 km/h, na víc než 45 km/h jsme se jen na elektřinu nedostali. Překvapilo nás ale, že zhruba 33kilometrový okruh přecpanými uličkami jsme zvládli za 9 litrů benzinu, což je téměř na hodnotě udávané výrobcem (8,7 l). Mimo město, kde už má hlavní slovo spalovací agregát a kde elektromotor funguje hlavně jako podpora při akceleraci (funkce overboost), jsme se pohybovali nad 11 litry a kombinované spotřebě 8,2 l jsme se ve výsledku nepřiblížili na víc než dva litry.
Velký barevný displej zobrazuje údaje navigace a rádia, hybridího pohonu nebo úroveň nastavené světlé výšky.
Touareg Hybrid ale nabízí zajímavou funkci, kterou u Volkswagenu nazývají sailing, což znamená plachtění. Když ve vysoké rychlosti (až do 160 km/h) sundáte nohu z plynu, spojka odpojí spalovací motor od hnacího řetězce, ten se vypne a elektromotor se snaží alespoň částečně pokrývat jízdní odpory. Díky tomu se touareg pohybuje mnohem déle jen svou setrvačností. Méně povznášejícím zážitkem byly brzdy. Stejně jako ostatní hybridy i touareg při lehčím zpomalování nejprve používá elektromotor, který funguje jako generátor a vyrábí elektřinu pro baterie (rekuperace). Pocit v pedálu je však dost umělý a odhadnout náběh brzdového účinku při lehkém dobrzďování nám dělalo problémy.
Touareg si opět můžete vybavit vzduchovým pérováním se třemi režimy tlumení a možností měnit světlou výšku, což přijede vhod v terénu. I když tohle luxusní SUV shodilo dva metráky, pořád se řítí do zatáček přes dvě tuny, což ve Wolfsburgu neumějí zakrýt tak dobře jako v Mnichově u BMW X5. Nicméně i v tomto směru se touareg dost zlepšil.
Nová generace přidala k již známým přednostem bohatší bezpečnostní i komfortnější výbavu, elegantnější interiér nebo více místa uvnitř. Kromě konkurence v podobě BMW X5 a X6, Lexusu RX, Mercedesu ML či Range Roveru Sport bude šlapat na paty i Audi Q7.