PRVNÍ TEST NA ČESKÉM WEBU: Škoda Superb Combi 2.0 TDI/140 kW

Nebudeme to protahovat: ano, Škoda Superb Combi je skutečně větší, skutečně pohodlnější a v neposlední řadě skutečně krásnější než předchozí generace.

Detailní rozbor designu přenecháme vašemu subjektivnímu dojmu z fotografií a budeme se věnovat praktické stránce věci. V čem konkrétně tedy nový Superb Combi vyniká? A je něco, v čem naopak zaostává?

Psali jsme: Škoda Superb Combi: exkluzivní první živé dojmy
Psali jsme: Ilustrace Škody Superb RS
Psali jsme: Škoda Superb III: Nový vs. starý

Prostoru lány. Vpředu, vzadu, v kufru

Škoda Superb Combi platí odjakživa za jeden z nejprostornějších vozů své třídy a třetí (novodobá) generace posouvá laťku ještě výš.

Vpředu si díky dostatku místa a širokým možnostem nastavení sedačky i volantu nemohou stěžovat žádné typy postav. Pro zadní místa platí to samé s tím, že na nohy je místa vysloveně nadbytek. Upřímně, nedávno testovaný prodloužený Mercedes třídy S neposkytoval prostor o nic větší… (Nesrovnávat s nabídkou komfortu!)

Oproti liftbacku je vzadu o něco více místa na hlavu, rozdíl však nepovažujeme za zásadní.

Co naopak zásadní je, je zavazadlový prostor. Celkem nabízí 660 litrů, což je 27 litrů více než v minulé generaci. Popravdě, litr sem, litr tam, to už je jedno, důležité je vědět, že kufr je skutečně velký. A na rozdíl od liftbacku ho lze logicky naložit i do výšky, čímž se ze Superbu stává regulérní stěhovák (nabízí se srovnání s legendární Škodou 1202 „stejšn“).

Kromě toho se v kufru nezapomnělo ani na praktické detaily. Roleta má dvě polohy (do první z nich se odjišťuje sama po otevření pátých dveří; lze vypnout), po stranách jsou háčky, levou lampičku jde vyjmout a použít jako baterku, nebo ji magnetem přicvaknout ke karoserii. Velmi šikovné jsou i zarážky na suchý zip, kterými můžete zabránit pohybu menších předmětů za jízdy.

Zklamáním je snad jen to, že po sklopení zadních sedaček vznikl v testovaném voze schod (viz obrázek). To se dá však vyřešit příplatkovou multifunkční dvojitou podlahou za 4500 Kč. Doporučujeme.

Pohodu na palubě ruší pouze šelest od kol

Při jízdě je Superb Combi akusticky na úrovni své třídy. Zvuk motoru sice přejde do pozadí až při rychlostech nad 80 km/h, ani předtím však posádku subjektivně neruší.

Při vyšších rychlostech doléhá k uším cestujících hlavně šelest od kol (změnu povrchu silnice vždycky poznáte) a hluk od obtékajícího vzduchu. Oboje je však na rozumné, střední třídě odpovídající úrovni. Se Superbem Combi budete cestovat pohodlně i na německých dálnicích.

Zejména během dlouhých cest oceníte nejlepší a nejdražší dostupný multimediální systém Columbus s navigací včetně TV přijímače (hodí se velmi pro chvíle čekání). Vyniká snadností obsluhy, naopak zklamáním je zvukový projev příplatkového audiosystému Canton se subwooferem. Zvuk má sice dobrý basový základ, ale jinak je stále příliš nejasný a zahuhlaný stejně jako u standardních reproduktorů.

Jízdní vlastnosti překvapí plavností. Superb skutečně nedrncá

Shodou okolností jsme krátce před verzí Combi testovali liftback 1.4 TSI. Pomineme-li rozdíly plynoucí z odlišného motoru, jsou liftback a kombi jízdně zcela totožné. (Z místa řidiče poznáte verzi až pohledem do vnitřního zpětného zrcátka; liftback nabízí horší výhled vzad.)

Co to znamená? Jízdní vlastnosti Škody Superb Combi jsou stejně vynikající, jako u výchozí verze. Velký objektivní i subjektivní vliv na naše veskrze pozitivní dojmy mají adaptivní tlumiče DCC. Dovolují řidiči nastavit tvrdost podvozku ve třech úrovních, z nichž nejměkčí Comfort dá vzpomenout na hydropneumatické odpružení starších vozů Citroën.

Superb je v nejměkčím nastavení neskutečně houpavý a komfortní i na 18palcových ráfcích a až na ostré příčné nerovnosti dokáže posádku odstřihnout skoro od všech nástrah, které mají české silnice v repertoáru. Režim Comfort sice uplatníte hlavně ve městě, avšak je třeba zmínit, že ani při rychlostech nad 160 km/h Superb v tomto nastavení neztrácí stabilitu.

Na okreskách a dálnicích je však přece jen lepší přepnout na Normal nebo rovnou Sport. Oba režimy výrazně omezí houpání a jízda se stane příjemně agilní. Tvrdý režim Sport nicméně najde rozumné využití až tehdy, když se budete chtít svézt programově svižněji. Sám Superb k tomu ale nevybízí.

To samozřejmě neznamená, že by rychlou jízdu na zatáčkovité trati nezvládl. Díky skutečně fungují elektronické „uzávěrce“ diferenciálu XDS+ se Superb stáčí i do malých poloměrů velmi snadno, což je příjemné nejen řidičsky, ale i z hlediska bezpečnosti. Sportovní pocity se však za volantem nedostavují, protože máte tak nějak pořád pocit, že vám do toho elektronika „kecá“.

Nejsilnější TDI s manuálem? V ceníku jsou lepší verze

Jistým zklamáním pro nás bylo pohonné ústrojí, které se krom dalších komponentů skládalo ze vznětového čtyřválce 2.0 TDI/140 kW a manuální šestistupňové převodovky.

Motor je sice velmi silný, a to nejen na papíře, zároveň však zejména v otáčkách pod 1800/min nesmírně letargický jak co do produkovaného momentu, tak co do reakční doby na změnu polohy plynového pedálu. To vadí hlavně ve spojení s manuální převodovkou, jelikož při přeřazování často spadnete do nižších otáček, než by bylo zdrávo, a motoru se moc nechce táhnout.

Turboefekt přicházející kolem 2000/min je navíc tak silný, že i při nehybné noze na plynu začne Superb zničehonic překvapivě prudce zrychlovat. Je třeba si zvyknout.

Neubráníme se pocitu, že automatizovaná převodovka DSG by tento problém elegantně vyřešila a posádce Superbu přinesla podstatně vyšší kvalitu jízdy. Šestistupňové manuální ústrojí navíc zrovna nevyniká plynulostí chodu řadicí páky v kulise, takže při potřebě rychlého přeřazení musíte dávat pozor, aby páka zapadla tam, kam chcete.

Nejvyváženějším Superbem je tak podle našeho názoru specifikace 2.0 TDI/110 kW s DSG, která přinese menší turboefekt, větší plynulost jízdy a stále dostatečnou sílu. Navíc se ve verzi s pohonem předních kol obejde bez selektivní katalytické redukce, a tedy pravidelného doplňování AdBlue (u testované verze vydrží jedna náplň na cca 6000 km).

Spotřeba i výkon 2.0 TDI však potěší

Přes všechny uvedené výtky si silné 2.0 TDI zaslouží i pochvalu, a to v prvé řadě za spotřebu paliva. Za celý 700kilometrový test si motor „bral“ v průměru 6,6 l nafty na 100 km, což vzhledem k častému využívání jeho potenciálu považujeme za solidní výsledek.

Při jízdě předpisovými rychlostmi s občasným předjížděním (30 % dálnice, 70 % okreska) z Prahy na jih Čech nebyl problém spotřebu stlačit až k pěti litrům. A to je na téměř 200koňový vůz velmi dobré číslo.

Ve městě naopak apetit leze nad 7 l/100 km, ale to není nic neobvyklého u podobně výkonných dieselů.

Doménou motoru je i produkovaný výkon. 400 Nm a 140 kW je znát – Superb je sice letargický, ale velmi silný. Když motor překoná 2000/min, táhne jako utržený ze řetězu a byť kolem 3800/min tah polevuje, nechá se plynule vytočit až k 4500/min. Předjíždění na okresce je vždy otázkou okamžiku, přičemž vůz ochotně akceleruje i v rychlostech atakujících dvoustovku.

2.0 BiTDI, který může Škoda závidět sesterskému Volkswagenu, ve skutečnosti není důvod postrádat.

Pár drobností, které mohly být vyřešeny lépe…

Škoda Superb Combi je celkově povedený vůz, to však neznamená, že by nás na něm neštvalo pár drobností.

První je velmi málo funkční příplatkové automatické otevírání víka kufru kopáním pod nárazník, tzv. virtuální pedál. Ani po týdnu se nám nepodařilo naučit se tu správnou fintu, kam kopnout, aby se kufr otevřel napoprvé. Otevření nám vždy zabralo několik vteřin šátrání pod nárazníkem, které pro nezúčastněné pozorovatele muselo vypadat dost bláznivě. Výsledek: ke konci testu už jsme kufr radši otevírali klíčkem nebo tlačítkem…

Bezdotykové otevírání pátých dveří se po chvíli učení (a kopání přesně tam, kam je třeba) dá ovládnout tak, že funguje podle představ.

Dále se nám nelíbilo mizerné rozlišení zadní parkovací kamery, ve které rozeznáváte spíše obrysy a barvy věcí za vámi, než jejich skutečný tvar či podobu.

U parkování ještě zůstaneme: nelíbí se nám ani zbytečně nervózní parkovací senzory, které začnou nepřetržitě „řvát“, i když k překážce zbývá ještě 30 cm místa. Při parkování ve stísněnějších prostorech proto musíte pořád koukat na displej, kde že vlastně jste tak blízko daleko.

A nakonec palec dolů zaslouží i nepřítomnost bezklíčového senzoru na klikách zadních dveří. Když chcete nejdřív hodit sako a aktovku dozadu a až pak nastoupit dopředu, musíte buď vyndat kliček a odemknout si předem, nebo nejprve odjistit zámky pomocí dotyku přední kliky.

… a které se nám naopak obzvlášť líbily

A pozitivní drobnosti? Skvěle fungující adaptivní podvozek už jsme zmiňovali, čtyři další ještě nikoliv.

Doporučujeme vážně zvážit příplatek za systém Smart Light Assist (jako součást bezpečnostního balíčku výbavy za 20 000 Kč či za 25 000 Kč v obdobném paketu pro L&K). Umí totiž skutečně efektivně odclonit dálková světla od vozů jedoucích před vámi či proti vám a zároveň plně osvítit prostor mimo ně. Zkoušeli jsme ho důkladně a nikdo z protijedoucích nás nevyblikával… Noční jízda se stále zapnutými dálkovkami získá úplně jinou dimenzi.

Veskrze příjemně se chovala také elektronická parkovací brzda, která automaticky a hlavně v pravou chvíli zabrzdí vůz po zastavení například na semaforech a před rozjetím se sama odjistí. Běžná drobnost, kterou však oceníte doslova každý den. Tím spíš, že ne u každého auta funguje takhle spolehlivě. Po klasické ruční brzdě se nám vůbec nestýskalo.

Ti, kteří často tahají přívěsy, dále určitě ocení sklápěcí tažné zařízení. Je plně integrované v zadní části vozu, takže už žádné šroubování „koule“ schované někde na dně kufru. Pro vyklopení stačí „kouli“ odjistit pákou na prahu pátých dveří a nohou ho zacvaknout do provozní pozice. Sklápění je podobně snadné.

A nakonec, duši každého detailisty potěší ambientní osvětlení interiéru LED lištami ve dveřích a palubní desce (příplatkový LED paket), u kterých můžete ovládat intenzitu i barvu. Vhodné pro hračičky.

Názor autora

Škoda Superb Combi 2.0 TDI je vynikající rodinný koráb, který nabídne velmi komfortní svezení a obrovský vnitřní prostor při solidní spotřebě paliva. Pořizovací cena odpovídá kvalitám vozu, žádná láce to proto není.

Namísto nejsilnějšího dieselu s manuálem doporučujeme zvolit slabší TDI s převodovkou DSG. Za podobnou cenu získáte celkově vyváženější vůz.