Nádherná karosérie Jaguaru XJ220 nezestárla za oněch 20 let jeho existence snad ani o rok, léta jsou vidět pouze při pohledu do interiéru. I po dvaceti letech je XJ220 neuvěřitelnou ukázkou techniky. A také doby, kdy byly supersporty o dost jiné než dnes.
XJ220 držel od roku 1992 rychlostní rekord 342 km/h, v roce 93 vylepšil tuto hodnotu na 350 km/h, tedy oněch 220 mil v hodině, jak napovídá jeho název. Titul nejrychlejšího vozu vzal další malosériové ikoně, Bugatti EB110. V roce 1994 mu pak prvenství sebral neuvěřitelný McLaren F1.
Samotný vznik XJ220 ale nebyl bez komplikací. První studii viděli návštěvníci autosalonu v Birminghamu v roce 1988. Nádherný Jaguar všechny tak okouzlil, že firma rozhodla povolit přípravu sériové verze. XJ220 měl porazit supersporty jako Ferrari F40 nebo Porche 959. Zároveň měl XJ220 nabídnout v této třídě doposud nevídaný komfort.
To se v podstatě podařilo, i když továrna při tom utrpěla velké ztráty. Jaguar totiž naštval zákazníky, kteří složili zálohu na vůz, hned několika kroky a firma prodala namísto plánovaných 350 kusů jen 275 aut, poslední z nich se přitom doprodávalo až v roce 1997.
Důvodů k nelibosti zákazníků byla celá řada. Jaguar například vyměnil původní dvanáctiválec 6,2 litru s výkonem 500 koní za podstatně méně prestižní šestiválec o objemu 3,5 litru s původem v rallyovém MG Metro 6R4. Motor dopovaný dvěma turbodmychadly dával výkon ohromujících 542 koní, ale prestiž dvanáctiválce nenabídl. Jaguar také odstranil pohon všech kol, kterým disponovala studie a poháněná zůstala jen zadní náprava. Z dnešního hlediska jistě správný krok směrem k řidičským zážitkům, z hlediska po technologii lačných devadesátých let ale jistě ústupek směrem zpět. Navíc Jaguar navýšil cenu auta z původních 361 000 liber na 470 000 liber. To bylo v době recese pro mnohé zájemce opravdu příliš. Mimochodem, tehdy cena představoval částku přes 20 milionů korun.
Že měl nakonec sériový vůz klasicky otevírané dveře namísto nůžkových u konceptu, to už byl nejmenší detail. Konstrukční změny ale umožnily zmenšení celého auta – koncept měřil na délku přes 5 metrů, sériový vůz byl zkrácen na 4 930 mm – i to je na poměry supersportů hodně. Klesla i hmotnost a to na příznivých 1 470 kilogramů. Šířka rovné dva metry zůstala, což znamená, že vejít se s XJ220 na silnici může někdy činit potíže. Každopádně velké rozměry určují celkově neuvěřitelně nízkou siluetu vozu, výška byla pouhých 1 150 mm.
V jeho době hovořil proti XJ220 i další fakt. Auto nepůsobilo po usednutí do něj a prvních jízdách nijak výrazně dramaticky. Jeho interiér byl až překvapivě pohodlný, stejně jako odpružení a nezvykle bohatá výbava. To se v tehdejších dobách nenosilo, supersporty byly oheň dštící bestie se spartánskou výbavou a neochotou se poddat řidiči. Snad tu jedinou částečně XJ220 po svých soupeřích podědil – z dnešního hlediska má příliš těžké řízení, obrovský turbo-efekt a je až překvapivě nedotáčivý.
Ve své době působil XJ220 jako zjevení, jako vůz, který do své kategorie ani nepatří. I proto nakonec nebyl komerčně úspěšný. Z dnešního pohledu ale víme, že právě tento Jaguar byl autem, které definovalo vývoj těch nejrychlejších aut do podoby, jak je známe dnes. Nebýt XJ220, pravděpodobně by nevznikla šílená myšlenka stavby Bugatti Veyron. I ono totiž staví na stejné filosofii jako tehdy Jaguar – komfort cestovních GT a neuvěřitelný výkon a rychlost. Jen má o deset válců víc, dvakrát tolik turbodmychadel a téměř dvakrát větší výkon. A taky onen pohon všech kol.
