Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Autohit
Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

Letadla automobilových značek: On air

Reportáž

02.03.2014

Proudová honda žádá o povolení ke startu. Stovky metrů nad zemí jí mohou v různých letových hladinách na pomyslných nebeských dálnicích zkřížit cestu mercedes, mitsubishi či saab. Ano, některé známé značky z autobranže lze potkat i tisíce metrů nad zemí.

Letecká výroba je důkazem konstruktérské vyspělosti. Kdo zvládne vyrábět letadla, pro toho jsou již auta hračkou. Zejména po první a druhé světové válce si to uvědomili v některých leteckých továrnách při hledání náhradního či doplňkového výrobního programu. Ty, které přežily, ale již dnes nemají ke stejnojmenným automobilkám vlastnický vztah.

Nejznámější je asi případ švédského Saabu, ale i českého Aera, Walteru, britského Bristolu, francouzského Voisinu a Matry či německých značek Heinkel a Messerschmitt. Letecké motory kdysi vyráběly i Alfa Romeo, Isotta-Fraschini a Porsche, Ford dokonce v letech 1925 až 1933 stavěl dopravní letadlo Tri-Motor, které v barvách ČSA létalo i na vnitrostátních linkách. A s letadly se kdysi „zapletlo“ také Bugatti.

BMW je jednou z automobilek, které původně vznikly pro výrobu letadel či leteckých motorů.


Saab donedávna vyráběl středně velká dopravní letadla, v současnosti pokračuje již jen produkce vojenských letounů. Saaby JAS-39 Gripen švédsko-britského konsorcia Saab/BAE Systems využívá i Česká republika. A není bez zajímavosti, že je pohánějí motory společnosti Volvo Aero.

Pokud se jedná o pohonné agregáty, je stálicí také Rolls-Royce (od roku 1980 součást zbrojařského koncernu Vickers). Jeho motory dnes pohánějí většinu dopravních letadel.

Naopak nováčkem na nebi je Honda HA-420 Honda Jet letecké divize Honda Aircraft Company (založena 2006) se sídlem v americkém Greensboro. Jedná se o přírůstek do nové kategorie Very Light Jet, která zaštiťuje lehčí a mnohem levnější letadla, než jsou klasické business jety. Přesto se svou cenou v přepočtu 90 mil. Kč řadí k absolutně nejdražším, což však vyvažuje vyspělá kompozitová konstrukce trupu a křídel.

Saab JAS 39 Gripen: stíhačky to dotáhly dál než stejnojmenná auta.


Japonských značek ale na vzdušných dálnicích potkáte mnohem víc. Konglomerát Fuji Heavy Industries, známý výrobou vozů značky Subaru, v 60. až 80. letech stavěl lehký třímístný stroj Fuji FA200 Aero Subaru a v současné době vyrábí řadu komponentů pro dopravní letadla včetně Airbusu A380 a Boeingu 777. V leteckém průmyslu se angažuje i Mitsubishi Heavy Industries. Staví stíhačky Mitsubishi F-2 A, vycházející z amerických F-16. Společně s Toyotou se navíc podílí i na vývoji prvního ryze japonského dopravního letadla MRJ.

Také BMW, které bylo v roce 1916 založeno jako továrna na letecké motory a ve znaku má roztočenou vrtuli, na letadla zcela nezanevřelo. Jeho divize BMW Designworks USA se mj. věnuje i návrhům kabin letadel (např. Dassault Falcon 2000S, Boeing 787).

Na počátku století vyráběl letecké motory i Mercedes. Ten se nyní do vzduchu dostal znovu poté, co jeho designéři upravili interiér vrtulníku Eurocopter EC145 „Mercedes-Benz Style“.

Eurocopter EC145 Mercedes–Benz Style má dostup 5240 m a dolet 680 km. Luxusní kabina pojme osm cestujících.


V leteckém průmyslu se do roku 2003 silně angažoval i Fiat, který svoji leteckou divizi založil již v roce 1908. Dnes je nadále nepřímo spojen s leteckým průmyslem leteckou pobočkou firmy Piaggio, kterou vlastní spolumajitel automobilky Ferrari Piero Lardi Ferrari.

Jak je vidět, auta i letadla k sobě mají stále velmi blízko.

AVE Mizar (1973) vznikl na bázi Fordu Pinto, jeho konstruktér v něm bohužel zahynul.


BMW: Od motorů k designu
Přestože bylo založeno jako továrna na letecké motory a ve znaku má nadále roztočenou vrtuli, dnes se mnichovské BMW v oblasti letectví angažuje již jen stylistickým ztvárněním kabin business-jetů a úpravami dopravních letadel. Jeho divize BMW Designworks USA, sídlící v Kalifornii, navrhla velmi stylově a luxusně pojaté interiéry francouzských businessjetů Dassault Falcon 7X a Dassault Falcon 2000S. Velmi úzce BMW spolupracuje i s brazilským Ebraerem (modely Phenom 100 a Phenom 300). Pro Boeing u BMW Designworks USA navrhli i luxusně pojatou klientskou verzi dopravního letounu Boeing 787.

Dassault Falcon 2000S v ceně od  180 milionů korun si lze objednat podle návrhu BMW Designworks USA.


Saab: Po viggenech gripeny
Švédské stíhačky Saab mají dlouhou a úspěšnou minulost. Na letouny Saab 35 Draken a Saab 37 Viggen v roce 1997 navázal typ Saab JAS-39 Gripen. Jeho čtrnáct kusů má od roku 2005 v pronájmu i česká armáda, z nich je dvanáct jednomístných JAS-39C a dva dvoumístné JAS-39D pro výcvik pilotů. Gripen pohání jeden proudový motor Volvo Aero RM12. 6,8 tuny vážící stroj (bez výzbroje) dosáhne nejvyšší rychlosti 2204 km/h, má taktický dolet 800 km a s přídavnými nádržemi maximální dolet až 3200 km. Může vystoupat až do výšky 15,4 km a jeho průměrná hodinová spotřeba je okolo 2000 l kerosinu.

2204 km/h, tak rychle se může řítit pilot gripenu. K dispozici má tři multifunkční obrazovky a projekční displej. Knipl doplňuje plynová páka.


Rolls-Royce králem vzduchu
Britská značka se dvěma R ve znaku vyrábí letecké motory již od roku 1914 a dnes patří k jejich největším dodavatelům. Pod křídly si je nese většina dnešních dopravních letadel, ale pohánějí i mnohé armádní stroje, kupř. bitevní vrtulník Apache. V 60. letech Rolls-Royce převzal firmu Bristol, později známou kusovou výrobou luxusních vozů. Nato se však sám dostal do finančních potíží, došlo k jeho zestátnění a v roce 1973 i k oddělení letecké a automobilové výroby. Od roku 1980 je letecká divize součástí zbrojařského koncernu Vickers.

Proudový motor Trent 1000 má při vzletu výkon odpovídající přibližně 53 000 koním.


Honda Jet: Cesta na vrchol
Novým hitem mezi malými firemními letadly je Honda HA-420 Honda Jet letecké divize Honda Aircraft Company. Nejpokročilejší lehký proudový letoun současnosti, který je výsledkem přes 25 let trvajícího vývoje, je unikátní svou kompozitovou konstrukcí trupu a křídel, stejně jako umístěním proudových motorů GE Honda HF120. Avionický systém Garmin G3000 je tvořen třemi 14“ displeji a ovládáním prostřednictvím dotykových obrazovek. Společně s jedním či dvěma piloty se v kabině přepraví čtyři až šest cestujících.

Z nově se rodící třídy Very Light Jet je nejlepším v maximálním dostupu 12,9 km i v nejvyšší rychlosti 778 km/h. Dokáže stoupat rychlostí 1216 m/min a má dolet 2600 km. Ke startu mu navíc stačí ranvej o délce 951 m a přistávací může být dlouhá jen 762 m.

Honda HA-420 Honda Jet disponuje celokompozitovou konstrukcí a unikátním umístěním proudových motorů nad křídlem.


Mercedes pro manažery
Nadpozemská třída S, tak by šlo s trochou nadsázky označit nový počin Mercedesu. Návrháři z jeho Advanced Design Studia z italského Coma proměnili strohou kabinu vrtulníku Eurocopter EC145 do velmi luxusní podoby verze „Mercedes-Benz Style“. Podlaha i strop jsou obloženy pravým dřevem, sedadla jsou potažena kvalitní kůží. Dřevěná podlaha je i v pilotní kabině a prostoru pro zavazadla, kam se bez problémů vejde několik golfových bagů. 3,6 tuny těžký stroj pohánějí dva motory Turbomeca Arriel 1E2 s celkovým výkonem 1100 kW. Vrtulník umí letět rychlostí až 268 km/h a má dolet 680 km. Cena? V přepočtu od 165 mil. Kč.

268 km/h, to je nejvyšší rychlost, jakou je tento 3,6 t těžký stroj schopen vyvinout, zatímco mercedesy na zemi končí obvykle již ve 250 km/h. A nad pozemské dopravní zácpy je zcela povznesen.


Kdo v tom ještě létá?
Letecké kořeny má japonský konglomerát Fuji Heavy Industries (vlastní automobilku Subaru), který vyrábí komponenty pro dopravní letadla. Do jejich stavby se vrhl i strojírenský koncern Mitsubishi Heavy Indstries, který se společně s Toyotou podílí na vývoji středně velkého prvního ryze japonského dopravního letadla MRJ.

Okřídlené ferrari. Piaggio P.180 Avanti vyrábí spolumajitel Ferrari Piero Ferrari.

Nahoru

Komentáře

Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: