Ford Fiesta MK.I - Dobrý ročník 76

Fiesta je mezi současnou nabídkou modrého oválu nejstarším modelem, protože jako jediná přežila všechny nástrahy moderního marketingu a své jméno si uhájila. Aby také ne, když už od první generace se jedná o jeden z nejlepších automobilů své kategorie!

Fiesta přežila i concorde

Fiesta přišla na trh v roce 1976, tedy ve stejném roce, kdy British Airways a Air France začaly s nadzvukovými lety přes Atlantik. Byl to také rok založení společnosti Apple Computer. Kdo by si tenkrát pomyslel, že tenhle nízkorozpočtový přepravník od Fordu tu bude déle než nadzvukový letoun pro nejbohatší smetánku...
Historie Fiesty je pevně spjata s rolí Fordu na evropském trhu a její jméno pochází ze španělštiny. Fiesta se zrodila na začátku 70. let jako osobní projekt Henryho Forda II. Ten byl nadšeným obdivovatelem malých aut a chtěl vytvořit malé auto pro celý svět.
V roce 1972 začaly týmy v Evropě i Americe pracovat na projektu nového malého vozu, který měl moderním zákazníkům nabídnout ty správné schopnosti za přijatelnou cenu. Projekt byl interně nazýván Bobcat a sám Henry Ford II. mu přidělil nejvyšší prioritu.
Jednou ze zásadních otázek bylo, kde se má nový vůz vyrábět. Pozornost se zaměřila na Španělsko. Jeho trh byl pro Ford jakožto cizí automobilku do té doby uzavřen a přitom tato země ekonomicky nabírala na síle.
Ford začal jednat se španělskou vládou o výstavbě nového montážního závodu. Pro novou továrnu bylo nakonec vybráno místo nedaleko Valencie, v malém městečku jménem Almussafes.
Jak projekt Bobcat nabíral na intenzitě, začal nový malý Ford získávat konkrétní obrysy. Na designu jeho podoby pracovaly jak týmy z Ameriky, tak z Evropy (jednalo se o Brity, Němce a Italy).
Konečný tvar byl ovlivněn i zákazníky. Ti dostali šanci vyjádřit se v jednom z nejambicióznějších průzkumů, jaké kdy byly provedeny. V naprosté tajnosti Ford sezval zákazníky z různých evropských trhů do švýcarského Lausanne, kde se mohli vyjádřit k již zhotoveným prototypům.
V prosinci 1973, kdy zuřila ropná krize, dala správní rada Fordu projektu Bobcat zelenou. Stavba nové továrny ve Valencii začala o měsíc později, nicméně jméno dostala Fiesta až v roce 1974. Seznam padesáti potenciálních jmen byl omezen na pět: Bravo, Fiesta, Amigo, Strada a Pony. Konečná volba byla na
Henrym Fordovi II.

Litr jako základ

Vývoj nového auta probíhal v německém Kolíně nad Rýnem a britském Duntonu. U tohoto hospodárného kompaktního vozu Ford poprvé použil napříč umístěný motor a pohon předních kol.
Fiesta byla na trh uvedena v roce 1976 a prodávala se ve třech verzích. Základní model byl poháněn litrovým motorem o výkonu pouhých 40 koní, což bylo kompenzováno zvláště výhodnou cenou. K dispozici byla dále verze o výkonu 45 koní a vrcholem byl model Ghia s motorem 1,1 l o výkonu 53 koní. Bylo to poprvé, kdy se v nižší třídě objevila tak luxusní výbava.
S hmotností 700 kg Fiesta patřila mezi nejlehčí ve své třídě, ale zavazadlový prostor o maximálním objemu 1200 litrů patřil naopak k největším. Z Fiesty byl také nejlepší výhled a měla nejaerodynamičtější design ve svém segmentu.
Mnoho vylepšení bylo převratných. Chování při nárazu bylo optimalizováno za pomoci počítačových simulací. Patentovaný tvar žebrování přední masky v nízkých rychlostech vzduch propouštěl, zatímco ve větších ho směroval přes kapotu. To pomohlo dosáhnout součinitele odporu 0,42 Cd, který byl nejlepší ve své třídě.
Hnaná náprava Fiesty používala koncepci McPherson, zadní byla vybavena novým systémem potlačení náklonů. Pro sportovnější řidiče byla připravena Fiesta „S“ s předním stabilizátorem a tužším odpružením.

Je jich proklatě málo

V roce 1978 získala Fiesta Cenu britské rady pro design stejně jako ocenění Auto roku od čtenářů německého prestižního časopisu. V lednu 1979 Ford slavil milion vyrobených kusů.
Další významný den v historii Fiesty přišel, když se postavila na start Rallye Monte Carlo s budoucí finskou hvězdou Arim Vatanenem za volantem. Závodní vůz byl vyvíjen ve velké časové tísni a za velmi složitých okolností, protože v Británii tehdy probíhaly rozsáhlé stávky. „Fiestissima“ vážila 800 kg, měla dvojité karburátory Webber, elektronické zapalování a mazání se suchou olejovou vanou. I s jednovačkovým rozvodem dosahoval její motor  o objemu 1,6 l výkonu 155 koní a točil 7250 ot./min. Samosvorný diferenciál zajišťoval trakci, která dovedla Fiestu hned napoprvé do cíle na desátém místě.
Sportovní edice Super S z Ženevy 1980 (snížený podvozek, širší rozchod, kola z lehkých slitin, plastové spoilery) byla v podstatě předchůdcem první Fiesty XR2. Ta měla objem 1,6 l a výkon 84 koní a na trh byla uvedena v roce 1981. Vyladění podvozku dostalo na starost oddělení Special Vehicle Engineering.
Dnes se Fiesta první generace dá sehnat jen s obtížemi, protože jich valná většina skončila na vrakovišti nebo v příkopech. Občas lze narazit na zachovalý exemplář v originálním stavu, za takový ale zaplatíte něco mezi 80 a 100 tisíci. Kdybyste ale náhodou trefili na XR2, neváhejte!