BMW Alpina B3 BiTurbo Allrad: Technický soulad

Ve zkratce: co je to Alpina? Firma, kterou v roce 1962 založil Burkard Bovensiepen, přičemž první úpravou byly dvojité webery pro BMW 1500. Firma z Buchloe, která se během 50 let vyvinula z garážového tunera v respektovaného stavitele exkluzivních aut. Status výrobce má Alpina již od roku 1983, a proto je pod kapotou původní VIN BMW přeškrtnut a pod ním je nové číslo. Exkluzivitu na rozdíl od výchozího BMW 335i zajišťuje i fakt, že Alpina vyrobí za rok pouze 2000 aut (v sedmi řadách dohromady). V ČR Alpinu exkluzivně zastupuje firma BMW Invelt.

Už nelze psát o historii a faktech, když současnost je tak vzrušující. Bílá Alpina B3 BiTurbo v provedení sedan předvádí své stříbrné linky a nápisy, pozastavím se i u 20palcových kol v charakteristickém designu. Čím dál víc mě přitahuje relativně nenápadný zevnějšek, decentní spoiler pod předním nárazníkem, designy tenkých pruhů, zadní křidélko a konečně dvojité elipsovité koncovky výfuku Akrapovič. Celkem nenápadný sedan v bílé metalíze na velkých kolech. Uvnitř mě vítají sportovní, perfektně tvarované sedačky vyvedené v kombinaci kůže-látka (v létě se nelepí k tělu), sportovní volant a jednoduché, přehledné přístroje s modrým podkladem a cejchem na 330 km/h. A samozřejmě také modré a zelené švy, připomínající barvy Alpiny, a cedulka značící, že konkrétní vůz je třetí svého druhu ve specifikaci B3 BiTurbo Allrad.

Stisknu start, řadový šestiválec odpoví zavytím do výfukové soustavy. Zježené chlupy, očekávání. Osmistupňové ZF se ovládá nejlépe tlačítky na volantu, vlevo dolů, vpravo nahoru. Brzy odhaluji geniální nastavení adaptivního podvozku – ani v Praze alpina neposkakuje a při potřebné tuhosti si udržuje dostatečnou míru komfortu. Jakmile se zahřeje olej, vyrážíme vpřed. Dvě turba se nadechují na tlak 1,2 baru a sedan drtivě zrychluje. Na stovce za 4 s, na 200 km/h za 14 s... To mluví za vše. Ne, nemluví – pravda je, že reálný prožitek nelze věrohodně zaznamenat na papír. Turba pískají, výfuky ječí formuloidním hukotem, při odřazení a ubrání prskají do okolí. Jistota a okamžité souznění, které s alpinou zažívám, mi způsobují přívaly radosti a občas i hysterického smíchu.

Přesné řízení a neutrální chování, které je výsledkem pečlivého ladění, funguje v perfektním souladu s pohonným ústrojím, a dokonce i čtyřkolkou. Celek je v takové symbióze, že celý testovací víkend téměř neodpočívám a neustále někde jezdím. Zlákán vidinou maximální rychlosti, vyrážím do Německa – a u Lipska se to daří a alpina překračuje hranici 300 km/h s lehkostí, přisátá na asfaltu, stále precizně ovladatelná. Ve 270 km/h kroužím táhlý oblouk a jsem stále v klidu, alpina poslouchá. Ostrým tempem se vracím, překonávám oblíbené pasáže v Českém středohoří a stále nevycházím z údivu, jak dokonalý piece of engineering existuje.

Zvolním, zvolím mód Comfort, nechávám se unášet pohodlím a jistotou jemně dunícího šestiválce. Klidně můžete jet nakupovat, půjčit auto manželce – najednou je to „normální“ trojka s čitelnou hranatou karoserií a příjemným ovládáním. Má dokonce i parkovací čidla, dozadu se pohodlně vejdou děti a do kufru ohromný nákup. Po 1100 km ji nechci vracet, nelituji ani koruny za benzin a jsem vděčný, že jsem mohl poznat toto dokonalé auto pro život.