Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Autohit
Chci inzerovat
Vydáváme
magazíny

Peter Horbury, šéfdesignér Volva

Rozhovor

13.11.2011

Typický humor, neuvěřitelná vnímavost k detailu, fascinace řemeslným fortelem a lehkými liniemi, až neuvěřitelně pregnantní přístup k hledání souvislostí, hluboká erudice. To je Peter Horbury, Brit každým coulem.

AP: Vzhledem k všudypřítomným diskuzím o budoucnosti dopravy nemohu nezačít ničím jiným než otázkou ohledně elektrické mobility. Všechny elektromobily dneška vypadají zkrátka jako auta. Jaké nabízí technologie pohonu elektřinou designérům možnosti?
PH: Vzhled současných elektromobilů má několik důvodů. Předně se nacházíme v přechodném období, elektrické auto je v podstatě v plenkách a nikdo nechce dát 50 000 dolarů za auto nižší střední třídy jen proto, že jezdí na elektřinu. Nutně ale přijde doba, kdy baterie budou menší, lehčí, bezpečnější a budou mít použitelnou kapacitu, nejprve je třeba vyvinout technologie. To vše přijde. Momentálně vyrábíme elektrickou C30 a příští rok uvedeme do prodeje V60 plug-in hybrid, i s ní bude ale situace obdobná. Nemůžeme si dovolit, a je to tak u všech automobilek, vyrábět speciální auto pro tento druh pohonu a prodávat jej v počtech, o nichž víme, že by byly reálné. Každá automobilka musí vydělávat. V následujících letech se proto budeme setkávat s hybridními nebo elektrickými verzemi existujících aut. Až přijde další generace našich vozů na platformě SPA a výhradně se čtyřválci a případně elektromotorem, bude to stejné.

Další důvod, proč i elektromobily vypadají jako konvenční auta, je ten, že tento formát je vlastně ideální. Vpředu je kapota motoru tvořící deformační zónu, na ni navazují sloupky, které mají pozici danou nutností výhledu a bezpečnosti, místo pro pasažéry a náklad, k tomu se přidávají požadavky na aerodynamiku, potažmo emise. Není to jen systém pohonu, který dělá z auta auto, důvodů, proč vypadá jak vypadá, je mnoho. Asi zklamu mnoho lidí, kteří se těší na výstřednosti typu „když máte malé elektromotory, dejte je dozadu nebo někam jinam“. Ale co se stane v případě nehody? Naprosto ale nepochybuji, že změny vzhledu automobilů přijdou ve vzdálenější budoucnosti, až budou elektromotory i baterie mnohem menší – to je mimochodem obrovský problém u hybridů. Když máte spalovací motor vpředu a elektromotor vzadu, kam k čertu nacpat baterky? Do kufru? Hmm, a kam dát zavazadla!? Jinam? Jak se budou baterie chovat po nehodě? V Detroitu jsme vystavili elektrickou C30 po crash-testu s odhalenými bateriemi. Neměli jsme žádný koncept ani nový model, zaparkovali jsme nabouranou C30 do stánku a bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat. Všichni, kdo představili elektrické koncepty a vize, byli v šoku a styděli se, nikdo se totiž nezabýval tím, jak by jejich představy dopadly v případě reálné kolize. Co by se stalo hasiči, který by přispěchal vyprostit lidi uvízlé unitř? Dostal by 10 000 V, jakmile by se dotknul kliky? Vylily by se na něj chemikálie? O tom nikdo nepřemýšlel. My jsme ukázali, že všechna tato rizika lze zvládnout a postavit bezpečné elektrické auto, ale musí se na tom intezivně pracovat. Když ale schováte baterie do středového tunelu, nese to s sebou další problémy. Třeba místo na pití. Zákazníka nezajímá, že někam se ty baterky schovat musely, jeho zajímá kelímek s pitím a já to naprosto chápu. Změna přijde, ale asi jiná, než si většina lidí představuje.

Události Rozhovor: Peter Horbury

"Auto je příliš osobní a živoucí věc na to, aby se jej člověk jen tak vzdal."

Třeba takový Renault Twizzy, který je v podstatě za dveřmi, asi splňuje představy o odlišnosti elektromobilů a nové koncepci designu. Což nutně vede i k otázce koncepce provozu. Věříte třeba vizím sdílení automobilů, tomu, že se lidé vzdají možnosti skutečně individuální mobility ve prospěch „obecného dobra“?
Ne, tomu nevěřím. S určitými výjimkami. V určité situaci může být koncepce krátkodobého pronájmu auta životaschopná. Kupříkladu když žijete v New Yorku, je blbost vlastnit auto. V Londýně to za chvíli bude totéž. Osobní svoboda je navíc velmi cenná. Další věc je, že lidé si kupují auto s úplně jinou pohnutkou než kterýkoli jiný produkt. Když si kupujete ledničku nebo sporák, je vám to v podstatě jedno, nezamilujete se do nich, nedáváte jim jména. S autem je to jiné. Auto nahradilo koně, po stovky let jedinou alternativu k chůzi, kterého jste museli živit, starat se o něj a dopřát mu teplé místo na spaní. S auty je to podobné, taky je živíme, o nedělích myjeme a na noc je dáte spinkat někam do tepla, pokud je to možné. Chováme se k nim jako k živoucímu objektu, a to především proto, že bývala koni. Mimo to lednička se nikam nehýbe, stojí tam, kam ji postavíte. Když se podíváte z okna, vidíte, jak se auta pohybují ve svém prostředí tak přirozeným způsobem, s přírodou nemají nic společného, ale jejich pohyb ano. Proto jim přisuzujeme život, který nemají. Navíc jejich tvary v nás vzbuzují pocity, křivky ferrari budí dojem dostihového koně, nebo kočky v případě jaguarů. Tím jsou auta atraktivní pro naše podvědomí, protože jediné, k čemu se člověk umí ve své mysli přiklánět, je příroda, proporce a pohyb v ní. Auto je příliš osobní a živoucí věc na to, aby se jej člověk jen tak vzdal. Vezměte si třeba, že nemáte garáž, to teplé místečko, vsadím se, že poslední věc, kterou před spaním uděláte, je tohle: vyhlédnete z okna a zkontrolujete, jestli tam v té tmě a zimě je váš miláček v pořádku.

Mimo to jsou auta dost drahá.
To také. A já si zkrátka myslím, že dělit se o své milované s někým cizím není správná cesta.

Před několika lety představilo Volvo koncept navržený čistě ženským týmem a mnoho existujících vozů je, byť oficiálně nepřiznaně, zaměřeno především na jedno pohlaví. Nastane dělení trhu na auta pro muže a auta pro ženy?
Těžko, nikdo se nepřipraví již na startu o 50 % trhu. Stane se, že autem jezdí ve valné většině třeba jen ženy, ale to je obvykle nezamýšlený efekt, chyba designu, prostě vedlejší efekt. Třeba Ford Fiesta byl navrhován pro cílového zákazníka, který se jmenoval Antonella. Bylo jí 27 let, měla dané vzdělání a příjmovou skupinu. Ford to udělal velmi pečlivě. Dokonce jsme jednoho dne pozvali patnáct Antonell najednou a mluvili s nimi. Nevěděly, proč tam jsou, ani jaké mají nové jméno. Bylo to fascinující. Patnáct naprosto stereotypně stejných žen. Chtěli jsme vědět, co chtějí, jaké mají auto dnes, co od něj požadují, jak žijí, spoustu věcí. A fungovalo to, fiesta je v této skupině obrovsky úspěšná, ale není navržena jen pro ni. Jezdí s ní také spousta mužů, kteří ji vnímají jako sportovní alternativu k městskému autu. Myslím, že auto navržené jen ženami je zajímavý počin a z konceptu vzešlo mnoho již aplikovaných řešení, ale pokud budu cynický, mohli bychom také mít košer auto navržené pouze židy nebo Australany, chápete? Je to zkrátka divné.

Události Rozhovor: Peter Horbury

"Jedna z nejhorších věcí na dnešních autech je velmi omezená přizpůsobitelnost řidiči."

Ptám se proto, že když se posadíte do staršího auta, zmáčknete spojku a můžete nechat patu na zemi. To dnes nejde, stejně jako dříve moc dobře nešlo zmáčknout spojku v podpatcích a to nyní jde.
Máte naprostou pravdu. Jedna z nejhorších věcí na dnešních autech je velmi omezená přizpůsobitelnost řidiči. Sedačkou nelze dostatečně hýbat, volantem také ne. Když někdo sedí hrudníkem přímo proti airbagu, mám z toho husí kůži. Tuší vůbec, co se může stát? Mnoho lidí se do dnešních aut ani nemůže správně a pohodlně usadit. Zcela jasnou budoucností jsou podle mě nastavitelné pedály, pracoval jsem na tom ještě v Detroitu a mohu říci, že rozdíl je až neskutečný. Vše v autě by se mělo přizpůsobit člověku, ne naopak. Koncept z roku 2001, z něhož vzešla C30, měl systém, který pomocí kamer a snímačů nastavil auto tak, aby oči rozdílně velkých řidičů byly vždy na stejném místě. Sedadlo, volant, pedály, kaplička přístrojů i řadicí páka se nastavily tak, aby je měl řidič v ideální pozici. Každý byl v pohodlí a bezpečí, mohli jsme udělat i masivnější a bezpečnější sloupky, protože jsme věděli, kde bude mít řidič oči, a tudíž jaký má výhled. Bylo to velmi zajímavé.

Je v atmosféře konzumní společnosti stále prostor pro řemeslný fortel?
Rozhodně, dokonce si myslím, že kvalitní řemeslná práce bude čím dál tím důležitější. Když jsme přidali na kůži sedadel několik viditelných stehů, zákazníci je milovali. Ty stehy totiž reprezentují řemeslnou zručnost. Pro zákazníka je důležité, když vidí, že s jeho autem si někdo šikovný vyhrál. Posiluje to vztah k produktu. Minulý týden jsem byl v Číně a jel jsem na letiště jednou z našich limuzín, tak si říkám, „tohle má být auto pro byznysmeny, kteří se vozí vzadu a dívají se dopředu na to, co představuje jejich peníze“. Okolo předního opěradla je jediný kus kůže, zcela perfektní a velmi drahý. Jenže nevypadá nijak vyjimečně, kdyby na něm bylo několik stehů navíc, byl by vizuálně hodnotnější. A levnější na výrobu. Nebo dokonale rovné čalounění výplně dveří bez jediné vrásky. Tentýž případ, chybí řemeslný pocit.

Mluvíme o Číně a jí se týká i poslední otázka. Plánuje Volvo pokračovat na tamním trhu s čistě skandinávským designem a pokusit se naučit zákazníky jej vnímat, nebo připravujete specifické modely pro čínský trh?
Rozhodně si za svým designem stojíme, je ale možné, že se i v budoucnu budou dělat drobné úpravy. Ostatně budeme tam auta vyrábět a některé komponenty aut pro čínský trh budou místní. Pokud mi zavolají a řeknou, že tahle maska potřebuje tři centimetry chromu navíc, tak je samozřejmě dostanou. Ale pouze v případě, že to celé bude uděláno tak, jak my považujeme za správné. Je velmi těžké naučit zákazníka, co je pro něj dobré. Volvo to dělá již dlouhá léta, je to velmi švédský přístup. Ale starostlivá společnost se lehce může stát trochu přespříliš starostlivou. Lidé sami nejlíp vědí, co chtějí, a my se musíme ujistit, že jejich přání, byť omylem, neignorujeme. Nebudeme ale Číňanům prodávat čínské auto. Budeme jim prodávat švédský vůz, protože jej potřebujeme prodat i Němcům, Američanům, Rusům atd. Nemůžeme si dovolit speciální modely, ale pokud se auto bude prodávat v Číně, některé díly se tam budou i vyrábět a zůstane jen tam, tak samozřejmě rádi vyhovíme místním požadavkům. Audi to tak dělá a mají úspěch. Ostatně oni především dobře vědí, jak se dělá marketing.

Ptal se Vojtěch Med

Nahoru

Komentáře

Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: