Mercedes-Benz 280 SL vs. SL 63 AMG: Těžké dilema

Máme je tu oba. Mercedes-Benz 280 SL z roku 1969 a jeho o 45 let mladšího následovníka SL 63 AMG. Nejprve se zastavme u klasika. Druhá generace modelové řady SL, kterou na svět přivedlo legendární kupé 300 SL přezdívané Gullwing, se vyráběla už jen jako roadster, ke kterému jste si mohli dokoupit pevnou střechu. Ta svým specifickým prohnutým tvarem dala autu jeho přezdívku – Pagoda. 

Verze 280 byla vrcholem této generace, kterou poháněly jen řadové šestiválce. První měl objem 2,3 litru a výkon 110 kW, v polovině životního cyklu jej na jediný rok vystřídal 2,5litrový motor se stejným výkonem. Benefitem většího objemu bylo více točivého momentu (+11 Nm). Ano, 250 SL jsou nejvzácnější, vyrobilo se jich něco málo přes 5000. Naše „dvěstěosmdesátka“ dosahovala 130 kW a 244 Nm. Na výběr byly až tři převodovky: čtyř- nebo vzácný pětistupňový manuál a čtyřstupňový „automat“. Uvozovky jsme nepoužili náhodou, měnič točivého momentu byste totiž hledali marně. Místo něj je zde kapalinová spojka, tedy točivý moment motoru se z klikového hřídele přenáší do převodovky hydraulicky prostřednictvím kapaliny.

Kulisa řazení je neobvykle otočena, marně hledáme písmeno D, místo něj volíme 4 a SL neprotestuje. Jeho řadový šestiválec se sytým zvukovým projevem okamžitě reaguje na plyn a klasik se plynule hýbe vpřed. Řídit takového je jak definovat přímočarost. Přidáte plyn, auto jede rychleji. Pohnete volantem, auto přesně zatočí. Napsané to vyzní možná tak trochu hloupě, ale jinak to asi popsat nejde. Měkoučké sedadlo zprostředkovává až neuvěřitelný kontakt s podvozkem a cestou. Mercedes se uvolněně pohupuje, neztrácí však sebekontrolu. Tenkému volantu začnete velmi rychle důvěřovat a nebojíte se „tahat“ z agregátu všechny ty kilowatty a newtonmetry.

Vítr se rozpustile hrabe ve vlasech, deflektor v roce 1969 zřejmě neznali. A nechybí nám, pořádný průvan se spuštěnými okny přidává zážitku na autentičnosti. Slunce se jemně opírá do zátylku a naše nadšení dosahuje vrcholu. Na déšť raději nemyslíme, rozkládání střechy na starém SL totiž nevypadá nejjednodušeji. Žádný elektromotor či hydraulika, tady se žádá poctivá ruční práce od odjištění krytu až po zatažení pojistek na rámu okna. Nechme proto plátno odpočívat a prověřme raději brzdy. Trochu síly na pedálu nezaškodí, Mercedes však zpomaluje spolehlivě. Za křižovatkou doháníme kamion, protisměr volný, tak přitlačit plyn a jede se. Převodovka změní stupně s nádhernou razancí, žádné „šuchtanie“.

Těch 45 let vývoje nesmažete, 280 SL je však i v roce 2014 každodenně použitelné auto. Jediný důvod, proč ho z garáže budete vytahovat jen na zvláštní příležitosti, je intenzita dnešní dopravy. Opravdu bychom totiž nechtěli zjišťovat, co všechno znamená oprava hliníkové karoserie. Při jeho následníkovi však situace nebude mnohem lepší, třináctý prvek periodické tabulky je totiž hojně zastoupen i zde.

Paradoxně máme pocit, že SL 63 AMG způsobuje větší rozruch, ale při tom zvukovém projevu motoru V8 se snad ani není proč divit. Rafinovaná okázalost, to je přesně ten styl, který toto auto ztělesňuje. Hluboko zapadnete do interiéru, pomocí elektromotorků si najdete polohu hodnou Nico Rosberga a začnete zjišťovat, co to tady všechno vlastně máte. Různých přepínačů je tu jaksi příliš. Nastavte si tlumiče, celou elektroniku a můžete vyrazit. Už na prvních metrech nás nekompromisně působící roadster překvapí svým poddajným komfortem. Není to Rolls-Royce ani třída S, většina konkurentů by ale dala našim zádům zabrat podstatně více. Masáž se koná jen v podobě aktivního sedadla, které v zatáčkách přifoukne bočnice a drží tělo na jednom místě.

Odlehlejší kus asfaltu nám konečně otevírá možnost roztočit turbíny a prověřit práci pana Andrease nevímjakého (jeho příjmení jsme z plakety na motoru nerozluštili) kdesi v Affalterbachu. Zadní kola dostanou 395 kW a 800 Nm, tělesné schránky ještě detailnější poznávají strukturu sedadel. Jsme až zděšeni z toho, jak snadno se toto SL ovládá, jak s minimální námahou ovládáte výkon z říše supersportů. Žádné obavy z pohybů pravé nohy, toto je absolutní suverén, jehož potenciál bychom zcela nerozbalili ani za druhým horizontem Slovakiaringu.

S pevnou skládací střechou a ofukováním krku je to auto do každého počasí, zimní pneumatiky se vyrábějí i v rozměru 285/30 R 19 (vzadu). Ovladatelnost na sněhu však jen těžko prověříme na sklonku léta na Žitném ostrově. Zato na suché cestě se na SL můžete absolutně spolehnout. Zatáčí precizní, zpomaluje na povel a o zrychlení jsme již psali. Při vší komplikovanosti elektronických systémů a celkové konstrukce je jízda s ním až dětsky jednoduchá. Luxusní roadster snad ani nemůže být lepší, navíc vám nezkřiví ani jediný vlásek na hlavě. S vytaženými okny a deflektorem je míra průvanu minimální. Slunce svítí stejně, jen šance, že kšiltovku či slamák budete hledat kdesi v kukuřičném poli, jsou výrazně menší.

Závěrečná klapka: probuzení ze snu. Mercedesy jsou vráceny, těch 150 000 eur bylo samozřejmě také jen vymyšlených. Zůstala jen vzpomínka na letní vyjížďku, čas na finální verdikt. A ten je dost nerozhodný. Klasik 280 SL má své historické kouzlo. Nenabídne tolik dramatu, ale je svým způsobem úžasný. Moderní SL 63 AMG je takový klidný divoch. Jeho temperament přichází tehdy, když si to přejete. Jinak ho zdobí chladná německá distingovanost.

Soudě podle reakcí davu je současnost přitažlivější, pokud si potrpíte na image a auto berete tak trochu i jako „kočkolap“, tak je to jasné. Vedle zaparkovaný 280 SL působí v tom momentě tak trochu opuštěně, jeho gentlemanskou hrdost však prověřilo uplynulých 45 let a následovat budou další. Na dotaz, zda chcete „rychlovku“, nebo romantickou lásku až za hrob, musíte si musíte odpovědět každý sám.