Audi opět ovládlo Le Mans

Když Peugeot oznámil, že minimálně pro letošek (ale spíš i pro další sezóny) končí s účastí v 24 hodin Le Mans, veškeré zraky všech, kdo doufali v prolomení dominance Audi, se začaly upírat k hybridním prototypům Toyota. Autům, která ale vznikala doslova na  poslední chvíli, mnoho šancí odborníci nedávali.

A výsledek jubilejního 80. ročníku slavné čtyřiadvacetihodinovky jakoby jim dával za pravdu. Jenže situace je trochu jiná, Toyoty dovedly být v závodě speciálům Audi více než důstojným soupeřem. A když si po téměř šesti hodinách vybojovala Toyota v přímém souboji s Audi průběžné vedení, skeptici kroutili hlavami a příznivci japonského týmu byli u vytržení.

Jenže tato nálada vydržela doslova jenom několik minut, pak Le Mans ukázalo Toyotě svou odvrácenou tvář. Anthony Davidsonem pilotovaný speciál Toyota se startovním číslem 8, toho času na čtvrtém místě, se totiž střetl před nájezdem do zatáčky Mulsane s Ferrari nejslabší kategorie. Jezdec Ferrari trochu nepochopitelně zkřížil Davidsonovi trasu, Toyota se vznesla do vzduchu a obě auta skončila v bariéře, Ferrari dokonce na střeše.

Vzhledem k tomu, že jde o místo, kde vozy dosahují rychlosti až 330 km/h, je obdivuhodné, že oba jezdci ze svých vozů vystoupili sami bez cizí pomoci. Po lékařské prohlídce se ale ukázalo, že Anthony Davidson má zlomený 11. a 12. obratel. Zranění ale není vážné a pilot by měl být zcela fit do tří měsíců.

Druhá Toyota se do spirály problémů začala řítit poté, co z trati zmizel safety car, jehož výjezd hrozivě vypadající nehoda vyvolala. V hustém provozu se v jedné ze zatáček střetla se speciálem Delta Wing, který startoval mimo kategorie. Jezdec Delta Wing se pak zoufale snažil na trati opravit poškozený vůz a dostat jej do boxů, aby mohl pokračovat. Bohužel se jeho snaha nezdařila. To vůz  Toyoty odnesl střet jen menším poškozením, i to si ale vyžádalo opravu a ústup z předních příček. U Toyoty startovní číslo 7 se ale následně začaly objevovat další problémy, které vůz několikrát zdržely v  boxech. Definitivní stop vystavila po 10 a půl hodinách Toyotě porucha motoru.

Od té doby byl v Le Mans na čelních pozicích vcelku klid. Vepředu se držela čtveřice Audi, hybridní e-tron jako první dvojblok a čistě dieselové Ultra jako druhý dvojblok. Alan McNish s vozem číslo 2 se nechtěl se svou druhou pozicí spokojit a postupně stahoval vedoucí posádku a dostal se i do vedení. Jenže tři hodiny před koncem závodu přišlo pro Audi  malé drama.

Nejprve havaroval ve Forza Chicane Marc Gené s vozem číslo 3, který se v té době nacházel na čtvrtém místě. Auto s rozbitým pravým zavěšením ale dostal zpět na trať a pomalu se belhal do boxů. Opakované záběry ukázaly, že v úseku, kde havaroval, byly vyvěšeny žluto-červené vlajky signalizující kluzkou trať. Jen chvíli po Geného výletu se mimo trať v Porsche cuves, tedy téměř ve stejném místě, podíval právě i McNish. Auto poškodil méně a v boxech tak byl podstatně rychleji než Gené, i tak ale ztratil hodně času. Na trati se objevil safety car, po jeho zajetí už byla obě opravená Audi zpět na trati. McNish ale na druhé pozici se ztrátou dvou kol, Gené spadl na páté místo.

Tím ale veškeré drama v nejvyšší kategorii LMP1 skončilo. Pro vítězství si tak nakonec dojelo Audi R18 e-tron quattro s posádkou Andre Lotterer, Marcel Fassler, Benoit Treluyer, druhé bylo trio Tom Kristensen, Allan McNish, Dindo Capello se stejným vozem. Třetí byla posádka ve složení Mike Rockenfeller, Oliver Jarvis, Marco Bonanomi startující s nehybridním R18 Ultra. Pro Audi je to celkově 11 vítězství v Le Mans, páté trojité pódium a pro Lotterera druhý triumf v řadě.

Pro zajímavost, posádka na prvním místě ujela 378 kol a v boxech byla třiatřicetkrát, druhý tým měl ztrátu jednoho kola a 32 zastávek. Třetí tým pak ztratil 3 kola a  rovněž stavěl 32x. Stejný počet zastávek aut na druhém a třetím místě ukazuje, že hybridní R18 dovede být v závodním režimu opravdu úspornější, mají totiž asi o 3 litry menší nádrž. Ostatně, posádka vozu č. 2 tak vyhrála i takzvanou Michelin Green X Challenge pro vůz, který nejefektivněji využívá palivo.

Čtvrté místo v kategorii LMP1 i celkově patří prvnímu soukromému týmu v pořadí a také zároveň prvnímu vozu s benzínovým motorem. Tím je uzavřený prototyp Lola Toyota týmu Rebellion Racing s posádkou Prost, Jani a Heidfeld. Ti na vítěze ztratili 11 kol.

Třídu LMP2 vyhrál vůz HDP-Honda týmu Starworks Motorsport následovaný dvěma prototypy Oreca-Nissan týmů Thiriet by TDS Racing a Pecom Racing. Celkově vítěznému autu LMP2 patří sedmé místo se ztrátou 24 kol na vítěze.

V kategorii GTE Pro se nakonec radovaly především posádky Ferrari, vítězná týmu AF Corse ve složení Fisichella, Bruni, Vilander dojela celkově 17. se 336 koly na kontě. O tři kola méně měla druhá 458 Italia týmu Luxury Racing s posádkou Makowiecki, Melo, Farnbacher. Třetí byl tovární Aston Martin V8 Vantage se 332 koly.

V kategorii GTE Am zvítězil Chevrolet Corvette týmu Larbre Competition s posádkou Bornhauser, Canal, Lamy, druhé bylo Porsche 911 RSR týmu IMSA Performance Matmut. Třetí pak Ferrari 458 Italia týmu Krohn Racing.

Celkově dojelo do cíle 35 automobilů, z nich ale dva nebyly klasifikovány proto, že neujely alespoň 70 % vzdálenosti vítěze. Dalších 21 vozů z drsného závodu v jeho průběhu odstoupilo.