Závodní geny
My jsme zkoušeli šestnáctistovku, ale i ona dokáže rozpumpovat adrenalin v žilách řidiče. Závodní geny milánské značky nezapře ani problematický boxer. Jeho výkonová ani momentová křivka zdaleka nedokážou vyjádřit skutečnost. Alfa razantně zrychluje, táhne z nižších otáček a její pružnost by jí mohla závidět nejen kdejaká moderní šestnáctistovka, ale i nejeden objemnější agregát. Dynamikou si nás „stočtyřicetpětka“ získala. Horší už to je v ostatních ohledech. Bručivý zvuk boxeru jsme vzali na vědomí a dokážeme pochopit, že pro cílovou skupinu může být rajskou hudbou. Nepříjemné jsou však vibrace při volnoběžných otáčkách a cukání při ubrání nebo přidání plynu. Spotřeba paliva se bohužel ukázala jako limitující faktor. Bylo až s podivem, kolik toho šestnáctistovka v poměrně malém automobilu dokázala spolykat. Na silnici si vůz počíná způsobně, vůči jízdním vlastnostem nelze mít výhrady. Alfa Romeo 145 spočívá na podvozku Fiatu Bravo, který byl ve své době kvalitní platformou. Decentně sportovní chování rozhodně není vykoupeno ztrátou komfortu. Výhrady však máme vůči řazení. Dlouhá řadicí páka se v kulise pohybuje dost nepřesně, což nekoresponduje s předpokladem dynamické jízdy.
Přístrojová deska moderní tvary nepobrala. Šedivé plasty působí lacině a jejich zpracování je dost odbyté.

Ojedinělý motor typu boxer se projevuje typickým bručivým zvukem. Jeho potence příjemně překvapí, ale spotřeba paliva nepotěší.
Nečekaný prostor
Od kompaktního vozu, notabene třídveřového, člověk podvědomě očekává stísněnější vnitřní prostor. Ale ouha, Alfa nás příjemně překvapila. Přístrojová deska se sice nemusí líbit, ale je řešena úsporně, takže v podélném směru zabírá minimum interiéru. Proto se i na zadních sedadlech najde dost místa v podélném směru. Vysoká stavba karoserie a naprosto vodorovná linie střechy zase vytvářejí vzdušnost nad hlavami cestujících vpředu i vzadu. Na poměry třídveřových vozů se dozadu nastupuje pohodlně. Boční dveře jsou široké a otevírají se ve značném úhlu, obě přední sedadla lze snadno sklopit. Zvláštní pochvalu zaslouží mechanismus sklápění s tzv. polohovou pamětí. Po návratu sedadla do původní polohy ho není nutné znovu nastavovat. Tuto „vymoženost“ nemívají ani podstatně modernější třídveřové vozy. Škoda, že na zadních sedadlech chybějí hlavové opěrky. Slušný objem zavazadelníku lze snadno zvětšit sklápěním děleného zadního opěradla i sedáku, vadí však vysoká nákladová hrana a prapodivný koženkový kryt, který se různě kroutí.Odbytý finiš
Slabou stránkou kompaktní Alfy se ukázalo výrobní zpracování. Už pohledem člověk pozná, že to není ono. Prestiž značky by si žádala použití kvalitnějších plastů v interiéru. Jejich slícování má rovněž evidentní nedostatky. Při jízdě se to projeví chrastěním a rezonancemi. Na proslulých kočičích hlavách si posádka připadá, jakoby vezla pytel ořechů. Ani koženka použitá na zadní straně předních sedadel nevypadá vábně, jakkoliv je docela praktická. Samotné sedačky nás však uspokojily rozměry a anatomickým tvarem, který dobře drží tělo. Na konto plusů můžeme přičíst i výbavu, která u zkoušeného exempláře čítala ABS, oba čelní airbagy, elektrické ovládání oken i zrcátek, centrální zamykání a dokonce mechanickou klimatizaci.
Docela objemný zavazadelník kryje značně nepraktická koženková roleta. Je třeba překonat vyšší práh.

Zadní partie působí dost zvláštně. Naprosto
rovnou střechu ale uvítají cestující.
Historie modelu
| 1994 | Uvedení třídveřového hatchbacku 145 se zážehovými motory boxer 1.4 (66 kW/90 k), 1.6 (76 kW/103 k), 1.7 16V (95 kW/129 k) a turbodieselem 2.0 TD (66 kW/90 k) |
|---|---|
| 1995 | Pětidveřová varianta 146, nový motor 2.0 TS (110 kW/150 k) pro sportovní modifikace 145 Quadrifoglio a 146 TI |
| 1997 | Nové pohonné jednotky řady Twin Spark 1.4 16V (76 kW/103 k), 1.6 16V (88 kW/120 k) a 1.8 16V (103 kW/140 k) místo boxerů, modernizace interiéru |
| 1999 | Decentní facelift, přepracované motory 1.8 (106 kW/144 k) a 2.0 (114 kW/155 k), agregát 2.0 TD nahrazen přímovstřikovým turbodieselem Common-Rail 1.9 JTD (77 kW/105 k) |
| 2000 | Ukončení výroby a nahrazení modelem 147 |

Ani boční profil není tradiční. Charakterizuje ho směrem dozadu se zvyšující ponton karoserie.
| Alfa Romeo 145 L 1.6 (1996) | |
|---|---|
| Motor | zážehový plochý čtyřválec 2xOHC |
| Zdvihový objem (cm3) | 1596 |
| Max. výkon (kW/k) | 76/103 |
| při otáčkách/min | 6000 |
| Max. točivý moment (N.m) | 134 |
| při otáčkách/min | 4500 |
| Max. rychlost (km/h) | 185 |
| Zrychlení 0–100 km/h (s) | 11,0 |
| Počet převodových stupňů | 5 |
| Pohotovostní hmotnost (kg) | 1140 |
| Zavazadelník (m3) | 0,320 |
| Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km) | 10,0/6,1/8,2 |
| Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm) | 4093/1712/1427/2540 |
| Cena | 119 000 Kč včetně DPH |
| Alfa Romeo 145 L 1.6 (1996) - hodnocení | |
|---|---|
| + | dynamické vlastnosti |
| + | prostorný interiér |
| - | dílenské zpracování |
| - | spotřeba paliva |

Kompaktní Alfa Romeo neměla v 90. letech na růžích ustláno. Po stránce jízdních vlastností sice splňovala očekávání, ale kvalita bývala nízká. Z toho pramenila řada potíží, do nichž se majitelé dostávali.