K pohonu terénních automobilů se stále častěji prosazují turbodiesely. Setkali jsme se s nimi také v menších off-roadech Kia Sportage a Suzuki Grand Vitara, které jsme podrobili redakčnímu srovnávacímu testu.Když jsme testované off-roady postavili vedle sebe, na první pohled bylo patrné, že každý z nich má svou vlastní tvář. Grand Vitara svým stylingem působí přece jen majestátněji a mohla by se ucházet o členství v klubu „pravých teréňáků“. Zásluhu na tom nemá jen opticky široká příď s kompaktním uspořádáním masky chladiče a světlometů, ale také působivé zvýraznění blatníků s patřičně velkými koly o rozměru 235/60 R16. S vozem se standardně dodávají ocelové disky s hezkými ozdobnými kryty, lité ráfky jsou za příplatek. Líbilo se nám také praktické plastové lemování boků, které účinně chrání karoserii před poškozením při jízdách mimo silnice.
Náhradní kolo na zádi – další charakteristický znak off-roadů – jsme našli nejen u Suzuki, ale také u jejího soupeře značky Kia. Ten ovšem celkovým stylingem karoserie vychází vstříc spíše uživatelům, kteří dávají i u terénního automobilu přednost „civilizovanějšímu“ a méně nápadnému vzhledu. Sportage skutečně působí v tomto ohledu uhlazeněji a též „odlehčeněji“ než Grand Vitara. Nedávný facelift jí přitom přinesl v porovnání s předchozím provedením působivější tvar masky chladiče, který ovšem není vyzývavý – je totiž v barvě karoserie. Kia má stejně jako Suzuki ochranné plastové lemování boků karoserie, byť není tak výrazné. Zato se může pochlubit velmi vystouplým předním nárazníkem, který dokáže při čelním střetu s překážkou ledacos zachránit. Snad jen upevnění náhradního kola pomocí trubkové konstrukce působí poněkud anachronicky. V porovnání s jinými off-roady nevystavuje Kia na odiv mohutná kola – ta její mají rozměr 205/70 R 15. Na druhé straně je standardně vybavena litými disky, které bezesporu prospívají jejímu vzhledu.
Komfort v kabině
Testované exempláře Sportage a Grand Vitara nám opět dokázaly, že doba off-roadů se spartánsky vybaveným interiérem je dávnou minulostí. Pracovištěm řidiče se obě vozidla od „silničních“ automobilů odlišují jen minimálně – snad jen existencí nevelké páky pro řazení režimů jízdy na rozměrnějším středovém tunelu. Jejich přístrojové desky se středovými konzolami tedy vyhlížejí velmi kultivovaně. Žádné výhrady jsme neměli k uspořádání základních přístrojů, tj. rychloměru, otáčkoměru i sdružených ukazatelů stavu paliva a teploty chladicí kapaliny. Suzuki má dokonce plasticky zvýrazněný rychloměr, což příjemně vynikne při jízdě v noci. Také umístění většiny ovladačů v obou testovaných off-roadech bylo v duchu liter ergonomických zákonů. Přes to všechno jsme se za volantem Grand Vitary cítili o poznání komfortněji, než tomu bylo ve voze Sportage. Ten poněkud handicapovaly „levněji“ vyhlížející plastové materiály použité zejména na středové konzole.Oba vozy poskytují posádkám dostatek odkládacích prostor, za pozornost stojí například uzavíratelné skříňky mezi předními sedadly. Sportage vychází vstříc žíznivějšímu řidiči a spolujezdci. Má totiž vysunovatelné držáky nápojů, které jsou díky svému umístění pod výdechy soustavy topení a větrání v horní části středové konzoly dobře po ruce. V Grand Vitaře nás zase zaujal vtipně řešený adaptér na skleničky, jenž se vkládá do vybrání ve středovém tunelu. Pro jízdu v terénu je důležitá také optimální tloušťka věnce volantu – to aby jej bylo možné pevně sevřít v rukou. V tomto ohledu jsou oba vozy vyrovnané. Pokud jde o sedadla v testovaných off-roadech, nelze k nim mít zvláštní výhrady. Jsou sice poněkud tužší, avšak stále ještě dostatečně pohodlná. Řidičům a spolujezdcům větších postav možná nebude ve Sportage vyhovovat menší velikost opěradel. V každém případě jsme byli v obou testovaných off-roadech spokojeni s dobrým bočním vedením předních míst. Ani cestující na zadních sedadlech se všeobecně tužším polstrováním by si v rámci možností neměli stěžovat na nedostatek pohodlí. V off-roadu Kia navíc ocení vyvýšený posaz, díky němuž mají lepší výhled z vozu.
Přístrojová deska Sportage je přehledná, avšak příznivý dojem snižují méně kvalitní plasty.
Kultivovaným pracovištěm řidiče si Grand Vitara nezadá s běžným „silničním” automobilem.
Bezpečnost posádky
Při porovnání základních objemů zavazadlového prostoru měla díky své základní hodnotě 0,372 m3 podle očekávání navrch delší Sportage. Avšak ani 0,355 m3 v Grand Vitaře není málo. A co víc, její „kufr“ je snadno přístupný. Uživatelé vozu Kia se zpravidla také nebudou muset potýkat s velkými problémy při nakládání zavazadelníku. Musí však nejprve odklopit zmíněný nosič náhradního kola, a mohou se tedy zbytečně ušpinit. Jak jsme si navíc ověřili při testu, zámek tohoto nosiče vyžadoval při zavírání razantnější přístup. U obou off-roadů je možné pohotově zvětšit ložnou plochu sklopením zadních sedadel se symetrickým dělením.Potěšilo nás, že složení výbavy obou testovaných off-roadů zohledňovalo nároky na jízdní bezpečnost posádky. Řidič a spolujezdec měli k dispozici airbag, všechna čtyři místa ve Sportage i Grand Vitaře byla opatřena bezpečnostními pásy a seřiditelnými opěrkami hlavy. Výrobci obou vozů neošidili ani faktor komfortu, neboť v seznamech standardní výbavy nechyběly kupříkladu elektrické ovládání bočních oken a nastavování vnějších zpětných zrcátek, jakož ani centrální zamykání s imobilizérem. Sportage měla navíc bezfreonovou klimatizaci, která se do Grand Vitary dodává za příplatek. Totéž platí také pro audiosoupravu, přičemž oba off-roady mají její instalační prvky v základní ceně.
K pohonu obou off-roadů sloužil přeplňovaný, a nikoliv atmosférický motor, což naznačoval lapač vzduchu zdobící jejich kapoty.
Dále šlo v obou případech o vznětový agregát, který samozřejmě prozradil charakteristický klapot bezprostředně po otočení klíčkem ve spínací skříňce. V tomto ohledu nás více uspokojila Grand Vitara, jejíž turbodiesel 2.0 TDI o výkonu 64 kW se neprojevoval tak hlasitě jako agregát ve Sportage. Pro výraznější zrychlování ovšem striktně vyžadoval „vytočení“ na minimálně 2000 otáček za minutu, kdy ostatně vrcholí jeho točivý moment hodnotou 216 N.m. Krátce předtím bylo možné zaznamenat nástup turbodmychadla, jenž ovšem vůbec nebyl nijak razantní. Celkově umírněné jízdní chování Grand Vitary bylo do značné míry dáno také „delším“ odstupňováním pětirychlostní přímo řazené převodovky.
Naopak Kia Sportage nás příjemně překvapila větší živostí, za niž zřejmě vděčí odstupňování svého převodového ústrojí i vitálnějšímu turbodieselovému čtyřválci 2.0 TDi. Tento 61kW agregát, jenž má „tabulkové“ maximum točivého momentu 186 N.m až při 2500 otáčkách za minutu, se překvapivě ochotně rozbíhal již od nízkých otáček a také jsme u něj zaznamenali výraznější turboefekt. V porovnání se čtyřválcem v Grand Vitaře má ovšem o 0,8 l větší kombinovanou spotřebu paliva (8,6 l nafty na 100 km). Tento ukazatel ale nehraje u off-roadů, zvláště při ježdění v terénu, nijak významnou roli. Spolupráce s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou v testovaném exempláři Sportage byla o poznání méně komfortní než v Grand Vitaře.
Při jízdě v obtížnějším terénu přijde u Sportage vhod schopnost relativně velkého bočního náklonu.
Sportage nás příjemně překvapila i tím, jak se
svižně škrábala do vrchů.
Suzuki se také dokázalo vyrovnat s nástrahami terénní trati a nevadil mu ani větší boční náklon.
Doménou je terén
Oba vozy se na silnici chovaly jako typické off-roady. Rády si na větších nerovnostech „zaposkakovaly“, přičemž tlumení rázů se nám zdálo být účinnější u Grand Vitary než u jejího soupeře. Oba vozy měly samozřejmě tendenci k většímu náklonu při průjezdu ostrými zatáčkami, avšak míra nepřekročila obvyklý etalon platný v této kategorii. Kia Sportage nám předváděla stabilnější jízdu a ochotnější držení zvolené stopy. Jistě se na tom podílel i rozdíl 170 mm v rozvoru náprav obou vozidel – ten vyzněl právě ve prospěch Sportage. Na druhé straně nám Kia dávala akusticky výrazněji znát přejezd větších příčných nerovností.Doménou automobilů Sportage a Grand Vitara je ovšem terén. Je však nutno předeslat, že nejde o „plnohodnotné“ off-roady. Jejich výbavy totiž nezahrnují ani mezinápravový diferenciál, ani závěr diferenciálu přední či zadní nápravy. Přesto se s nimi řidiči mohou směle pustit mimo silnice, kde si zpravidla vystačí s možností zařazení pohonu všech kol a dvoustupňové přídavné převodovky. To ostatně prokázaly jízdní zkoušky Sportage a Grand Vitary na „opičí“ dráze OFF-ROAD Centra v Praze 4-Hájích, Exnárova ulice 100. Přestože oba automobily měly univerzální obutí, oslnilo nás, jak suverénně si vedly při překonávání terénních nástrah. Museli jsme samozřejmě respektovat jejich možnosti v podobě předního a zadního nájezdového úhlu, stoupavosti, bočního náklonu či brodivosti. Pokud jde o světlou výšku, tam má navrch Kia (215 proti 195 mm), která navíc byla obratnější. Naopak Grand Vitara vítězí svými 700 mm v brodivosti, přední a zadní nájezdový úhel je u obou soupeřů vyrovnaný. Vyzkoušeli jsme i řazení jednotlivých režimů: pohon zadních kol, všech kol bez redukce i s redukcí. V tomto směru je na tom podle nás lépe Grand Vitara.
Kia Sportage 2.0 TDi, jež se na českém trhu prodává za 689 950 Kč včetně DPH, vyjde vstříc zákazníkům, kteří netrvají na vyzývavém „off-roadovském“ vzhledu, a naopak dávají přednost svižnějšímu ježdění i za cenu vyšší spotřeby paliva. Suzuki Grand Vitara 2.0 TDI nabízí za sumu 714 900 Kč především majestátnější vzhled a větší komfort, její předností je též tišší a úspornější motor. Pokud jde o terénní vlastnosti, v přiměřených podmínkách není mezi oběma soupeři prakticky žádný rozdíl.
Zavazadlový prostor Sportage má základní objem 0,372 m3.
Grand Vitara se vyznačuje o 0,017 m3 menším „kufrem“, avšak ani to není málo.
| Suzuki Grand Vitara 2.0 TDI | |
|---|---|
| Motor | čtyřválcový turbodiesel |
| Zdvihový objem (cm3) | 1998 |
| Max. výkon (kW/k) | 64 |
| při otáčkách/min | 4000 |
| Max. točivý moment (N.m) | 216 |
| při otáčkách/min | 2000 |
| Max. rychlost (km/h) | 142 |
| Počet převodových stupňů | 5 |
| Pohotovostní hmotnost (kg) | 1475 |
| Zavazadelník (m3) | 0,355 |
| Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km) | -/-/7,8 |
| Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm) | 4195/1780/1740/2480 |
| Poháněná kola | zadní, přiřaz. přední |
| Cena | 714 900 Kč |
| Kia Sportage 2.0 TDi | |
|---|---|
| Motor | čtyřválcový turbodiesel |
| Zdvihový objem (cm3) | 1998 |
| Max. výkon (kW/k) | 61 |
| při otáčkách/min | 4000 |
| Max. točivý moment (N.m) | 186 |
| při otáčkách/min | 2500 |
| Max. rychlost (km/h) | 145 |
| Zrychlení 0–100 km/h (s) | 8,6 |
| Počet převodových stupňů | 5 |
| Pohotovostní hmotnost (kg) | 1530 |
| Zavazadelník (m3) | 0,372 |
| Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km) | -/-/8,6 |
| Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm) | 4335/1764/1695/2650 |
| Poháněná kola | zadní, přiřaz. přední |
| Cena | 689 950 Kč |
| Suzuki Grand Vitara 2.0 TDI - hodnocení | |
|---|---|
| + | majestátnější vzhled |
| + | kultivovanější interiér |
| - | menší zavazadelník |
| - | méně pružný motor |
| Kia Sportage 2.0 TDi - hodnocení | |
|---|---|
| + | lepší jízdní dynamika |
| + | příznivější obratnost v terénu |
| - | hlučnější motor |
| - | komplikovaněji přístupný zavazadelník |