Lancia Musa

Jak již bylo řečeno v čísle 08/2008, kde Musa prošla testem, design má oslovit spíše ženy. No, já osobně dávám přednost trochu jiným tvarům. Ale jak jsem již několikrát slyšela, „krása je v oku pozorovatele", a proto hodnocení vzhledu nechám na vás.

 

 

 

Po nasednutí do vozu na vnější vzhled hned zapomenete a necháte se unášet na vlně pohodlí. Téměř celý interiér je potažený kůží a i plasty vše celkem hezky doplňují. Sedák je z příjemného, měkkého materiálu. Opěradlo není příliš tvarováno do stran, ale to nemusí být zase takový problém. Můžete tvarovat podporu zad, aby opěradlo nebylo rovné jako prkno, což jistě ocení nejen lidé s bolestmi zad. Klimatizaci je možné přepínat na manuální nebo automatickou. Nechybí el. stahování oken, které lze lehce ovládat. Opěrka hlavy celkově ladí s celým sedadlem a je i příjemně měkká. Při řazení oceníte možnost opření ruky, ale pokud opěrku necháte sklopenou, brání to trochu v manipulaci s ruční brzdou. Za designovku považuji i páčku na otevírání dveří. Střešní panoramatické okno je dnes v módě, a tak nesmí chybět ani zde. Dá se pootevřít jako štít a nebo celé zasunout. Přes okno je samozřejmě sluneční clona. Zadní sedadla jsou stejně pohodlná i s možností nastavení bederní opěrky. Audiosystém je zde doslova „vymazlený". Jde opravdu o dobrý zvuk, reprobedny dobře zvládají i větší basovou zátěž, což ocení spíše mladší generace. Zároveň tím zvládnou přebít i hluk zvenku. Co není moc příjemné, je CD přehrávač, který upozorní na každou menší dírku na vozovce. Na to je tu ovšem možnost připojení USB, kde si můžete pouštět oblíbenou hudbu z MP3 přehrávače, což vás na nerovnosti vozovky upozorňovat určitě nebude.

 

Jízda v něm není nijak nepříjemná, naopak mě velice překvapila, je tišší, než jsem čekala. Pokud nenajedete na opravdu velkou díru, nepůsobí nerovnosti vozovky nijak nepříjemně. Co mně trochu vadilo, byl pomalý rozjezd. Na závodění to tedy opravdu není, ale alespoň nevybízí k nedodržování povolené rychlosti. Naopak milé překvapení byla jízda na dálnici. Ve městě je klidný, ale na dálnici to umí rozbalit. Nemusíte mít ani nijak extrémně „těžkou nohu", abyste mohli vjet do levého pruhu a uhánět k vytouženému cíli. Do zatáček se opravdu trochu nahýbá. Chvílemi jsem měla strach projíždět zatáčkou víc než 30kilometrovou rychlostí, ale vzhledem k tvaru auta je to logické. Řadicí páka je pro menšího člověka trochu dál, než by měla, ale pokud nemusíte při řízení téměř ležet, nezaznamenáte to. Sladění středového panelu a přístrojového štítu není moc praktické. Třebaže to vypadá atraktivně, musíte při každé kontrole rychlosti otočit hlavu doprava. A ačkoli je to jen na krátkou chvíli, mohlo by vás na silnici něco překvapit, což by mohlo zavinit pozdní reakci.

 

 

Prostor pro odkládání drobností, co potřebujete mít při jízdě po ruce, je opět koncipován pro vyššího člověka. Jsou umístěny prakticky na zemi mezi sedačkami řidiče a spolujezdce. Tím, že před řidičem ubyla přístrojová deska, která je zakomponována nad středovým panelem, je i před řidičem umístěn uzavíratelný odkládací prostor. Okolo pasažérů je překvapivý prostor. Ani pasažéři na zadních sedadlech si nebudou stěžovat, pokud ovšem nebude třeba uložit víc věcí do kufru a tím posunout sedadla trochu vpřed. Kufr není z těch největších, ale upravovat ho můžete právě posouváním zadních sedadel. Sklopením opěradel se nevytvoří úplně rovný prostor, ale kufr se trochu zvětší.

 

 Pouhým sklopením  zadních sedaček vznikne jen šikmá plocha na odkládání.

 

 

 

Tento vůz evidentně na žádné rychlé projíždění zatáčkou či závodění stvořen nebyl. Cestování v něm je ale velice pohodlné a na uvážlivou ženskou jízdu je jako dělaný. Pro velkou rodinu nebude nejspíš moc atraktivní pro svou velikost. Naopak sama žena převážející pouze nákup či děti na zájmový kroužek si bude libovat. Musím tedy uznat, že uspokojení méně náročných požadavků, než mám na vůz já, nebude u Musy takový problém. Pro jeho pohodlí bych třeba i ze svých nároků na vzhled slevila.