Mazda 6

Potěší skutečnost, že se to týká všech tří karosářských variant. My jsme zkoušeli sedan. Při představení Japonci zdůrazňovali špičkové jízdní vlastnosti „šestky", které měly korespondovat se sportovně laděnými vozy prestižního segmentu střední třídy (BMW řady 3 nebo Alfa Romeo 156). Naše zkušenost potvrdila vysoký standard jízdních vlastností. Ocenili jsme zejména takřka optimální poměr tuhosti a komfortu. Vozidlo perfektně drží stopu, ale přejezd nerovností není doprovázen nepříjemným drncáním. Také práce s volantem je naprosto bezproblémová. Přesné řízení zprostředkuje řidiči kontakt s vozovkou i při vysokých rychlostech. Mazda agilně reaguje na pohyb volantu a jede přesně tam, kam ji řidič posílá, nicméně strmost není přehnaná, což je u rodinného vozu dobře. Vlivem zatížení dochází k záporné změně odklonu všech kol, což výrazně zlepšuje ovladatelnost při průjezdu zatáčkou. Mazdu 6 tak mohou řídit vyznavači různých stylů jízdy a všichni budou uspokojeni.

 

U rodinného automobilu střední třídy jsme podvědomě očekávali dostatek místa v interiéru, ale byli jsme uspokojeni jen částečně. V podélném směru nejsou důvody ke stížnostem, ale zadní cestující nebudou nadšeni. Svažující se střecha ubírá centimetry na výšku a vyšší postavy se do opěradel nezapřou, protože by neměly kam složit hlavu. Už průměrně vzrostlý muž pocítí blízkost střechy, dobře se vzadu povede jen osobám kolem 170 cm tělesné výšky. Dopředu se zase obtížněji nastupuje, neboť sklon sloupků karoserie je značný. Prostě za krásu se platí, ať máme co do činění s krásnými ženami nebo krásnými automobily... Výtečná sedadla však pobyt „na palubě" výraznou měrou zpříjemňují. Mají dostatečné rozměry, takže účinně podpírají tělo, a jejich výplně nejsou měkké ani příliš tvrdé. Kvalitní a na omak příjemné potahové materiály považujeme v úrovni výbavy Touring za samozřejmost. Totéž platí pro plastové části interiéru. Přístrojová deska je zhotovena z hodnotných měkčených plastů, a přestože není nijak extravagantně ztvárněna, vyzařuje z ní důstojnost.

 

 

Opravdovou lahůdku přichystali konstruktéři uživatelům Mazdy 6 v zavazadelníku. Sklápění zadních sedadel se děje revolučním mechanismem zvaným karakuri. Tak se údajně v Japonsku říká panence. Stačí zatáhnout za odjišťovací madlo na boku zavazadelníku a příslušná část sedadla se sama sklopí. Zážehový dvoulitr uspokojí spotřebou i potencí. Diesel u „šestky" není lepší volbou. Tenhle Japonec prostě nedává prostor ke steskům. Kritické posuzování vyústí pouze v několik drobností, jež se mu dají vytknout. Při jízdě po ne zcela čistých komunikacích se projeví nedostatečná izolace předních podběhů. Dopadající kamínky jsou v interiéru hodně slyšet. Přední kapota by měla být ukotvena na plynových vzpěrách, byť ji majitel asi často zvedat nebude. Proti tomu však stojí silná pozitiva, korunovaná pečlivým dílenským zpracováním a bohatou výbavou.