Fiat Mini ONE

Oživlé vzpomínky na modely našeho mládí, to je něco, co okamžitě chytne za srdce. Ostatně podívejte se na ně.  Mile zaoblená příď s párem kulatých světlometů a mlhovek stejného tvaru s typickou linkou a znakem Fiat, to je reinkarnace modelu pět set přesně po padesáti letech od jeho uvedení. Nejen vnější tvary, ale i doba uvedení byla načasována perfektně. Uveden byl na den přesně 4. června 2007. Podobně i svažující se záď výborně navazuje na původní tvary. Dokonce i zpětná zrcátka na nožičce najdete na novém Cinquecentu, ale přitom jde o moderní ztvárnění. I když je novinka o 52 cm delší než původní model vyráběný od roku 1957 do 1975, působí kompaktně. Je to  hravý vůz, který vyloudí na většině tváří úsměv. Je také o 153 mm kratší než Brit.

Původní Mini, který s technikou samonosné karoserie, předním pohonem a mnoha dalšími technickými postupy předehnal svoji dobu, se objevil v roce 1959. Tedy o dva roky později než Cinquecento. Zato pauza do příchodu novodobé verze byla dlouhá „jen“ dvaačtyřicet let. Nyní je už na světě druhá generace Mini vyráběného pod křídly BMW. Je přirozené, že model, který byl ve své době ověnčen vavříny vítězství, například v rallye Monte Carlo, sází na dravost. Tomu odpovídá  vzhled s velkou chromovanou maskou, v rozích umístěnými kulatými světlomety, nízkým čelním sklem a prakticky rovnou střechou. Je to velmi dynamicky vyhlížející vůz. Rovněž jeho rozměry napovídají o vtělené dynamice. Na šířku má o 56 mm více a naopak je nižší o 81 mm. Mini One se nejen tváří jako závodník. Je jím a dokazuje to i rozvorem delším proti Fiatu 500 (postaveném na platformě Pandy)  celkem o 167 mm. Svým vzhledem i parametry máme před sebou dva rozdílné vozy – městské milé retro Cinquecento a dravý stylový Mini One.  Kterému dáte přednost?

Šířka mini je značná a je vidět

Stylovější interiér má podle nás Fiat. Zaujalo nás celkové provedení. Výborně do rukou padnoucí volant je žel jen výškově nastavitelný. Za ním je jediný kruhový přístroj – digitální rychloměr zkombinovaný s otáčkoměrem. Palubní deska v barvě karoserie působí mladistvě, vyvýšená řadicí páka má pěknou hlavici. Ale široký středový díl vadí pravému kolenu řidiče. Tento díl z Pandy se liší od zbytku interiéru. Vadí nám nevzhledné šedivé ovládače stahování oken.  Rmoutily nás i kratší sedáky  (59 cm), stejně jako výškové nastavování (či spíše naklánění sedáku) sedadla řidiče. Za volantem sedíte až příliš vysoko. Na zadní sedadla se musíte trochu protahovat, ale 125 cm široké přední dveře vám to usnadní. Velkým překvapením je fakt, že ve voze s tímto rozvorem je vzadu pro nohy stále dost místa. Nad hlavou vám místo neschází až do výšky 180 cm. Podle firemních materiálů je vůz z tohoto pohledu vyhovující pro 75 % populace. Nicméně dost skromná je výška opěradel vzadu (57 cm). Za zadním víkem výklopným do výšky 190 cm najdete 0,185 cm3 objemu a maximálně může mít zavazadelník 0,610 m3. Opět to příjemně překvapí. V základu je to o 25 l více než v Mini delším o 153 mm.

Mini více sází na modernu. Samozřejmě, že má také retroprvky. Například pět páček pro ovládání stahování oken a světel je kouzelnou připomínkou starých časů. Výborně padne do ruky volant (nastavitelný ve dvou osách), velmi dobré je výškové nastavování, hlavice řadicí páky sice trochu tlačí do dlaně, ale vypadá dobře. Moderním a vkusným prvkem je startovací klíč v podobě velkého loga značky. Je ale pravdou, že zprvu moc nevíte, jak ho vsunout do zdířky. I přes zlepšení po loňské modernizaci jsou prvky imitující kov hodně „plastové“. Změnou k horšímu je podle nás zvětšení centrálního kruhového přístroje do současných obřích rozměrů.  Sedadla jsou příjemně nízko, opěradla mají velmi dobré boční vedení ve stylu BMW. Ovšem vinou výšky vozu se za volant pohodlně usadí jen ti menší. Dlouháni budou mít problém i vpředu, natož vzadu. Tam už mohou být spokojeny jen děti. Je to zarážející, jak málo místa se podařilo technikům získat z rozvoru 2467 mm (o 167 mm delší než u Fiatu 500). Není ho dost pro nohy, chodidla jen těžko zasunete pod přední sedáky, opěradla jsou nízká, hlavou se dotýkáte stropu. Zavazadelník je nadmíru skromný. Znovu musíme připomenout, že je menší než u kratšího Fiátku. V případě designu je volba složitá, ale v praktičnosti a využití  prostoru Ital poráží Brita.

Po modernizaci má Mini velký středový sdružený přístroj

Fiat se svým pohodlným posezem za volantem a vysokou stavbou přímo láká ke komfortní jízdě. I když by tomu rozvor z Pandy neodpovídal, je „pětistovka“ příjemně odladěna. Samozřejmě, že jí vadí větší příčné nerovnosti. V zatáčkách se sice trochu naklání, ale dobře drží stopu. Přeposilované je řízení, ale dost přesná je manuální šestistupňová převodovka. Výkon motoru 74 kW/101 k je o 6 k vyšší než u britského konkurenta. Má sice naopak nižší točivý moment  (o 9 N.m), ale především díky hmotnosti nižší o 95 kg dokáže lépe zrychlit (o 0,3 s). Živost a hbitost Fiatu skutečně vnímáte. Dokonce ani s rostoucí rychlostí se jistota a komfort vozu nemění. Závidět by Cinquecentu mohl leckdo jeho bezpečnostní výbavu až se sedmi airbagy. Nechybí ani ESP. Přes malou palivovou nádrž (o 5 l menší než u rivala) je spotřeba i při razantní jízdě přijatelná. Dokonce odpovídá papírovým údajům a pohybuje se kolem 6,5 l/100 km. Nicméně počítejte, že na nádrž ujedete jen 550 km.      

Sportovní posez nízko nad zemí, velmi krátké dráhy šestistupňové manuální převodovky, široký rozchod kol, to a mnohé další zaručuje jízdu jako v motokáře. Mini se chová při razantní jízdě velmi sebejistě a poskytuje nebývalou zábavu za volantem.Samozřejmě, že tohle všechno je něčím vykoupeno. Předně ztrátou komfortu. Každá trochu větší nerovnost se odráží v rázech do vozu. Tlumiče jdou rychle na doraz. Větší hmotnost dělá vůz o trošku pomalejším, než je Ital. Zato nabídne vyšší maximální rychlost. Ve městě je Mini méně komfortní. Zato na dobrých silnicích s řadou zatáček si skutečně užijete. Takže? Do města patří Cinquecento, na ostré ježdění zase Mini.

Rozvor a rozchod malého Brita předčí soupeře a je to znát

Rozdílnost obou vozů je taková, že o volbě rozhodují především vaše oči a srdce. Platí ale, že do města zamíří více Fiatů. Je hravý, přitažlivý, má neokoukaný design, dobrou výbavu i nižší cenu. Mini je výborný jezdec, ale zklamou jeho vnitřní rozměry. Cena je vyšší. Má ale své zákazníky, kteří po něm vždy sáhnou pro jeho spor-tovní charakter. Silné vzpomínky na pěti- a šestistovku ale přilákají více zákazníků do prodejen Fiatu. Vítězi jsou však obě automobilky, protože tak zdařilé retrovozy se jen tak nevidí.

 

Originály každým coulem. V něčem jsou si ale podobné. Nezdá se vám?