Jak se patří na žánr SUV, má i Nissan X-Trail samonosnou karoserii. Problémy s korozí karosářských panelů nebyly zaznamenány, i když na chromovaných součástkách se může po několika tuhých zimách a kontaktu s agresivními posypovými materiály objevit rez. Přední blatníky jsou z pevného plastu, a proto se nelze spoléhat na vyklepání po havárii – blatníky se zpravidla musejí měnit. Konstruktéři Nissanu použili originální postup, který vylučuje znečištění oblečení o prahy, což se obvykle stává u automobilů s vyšší světlou výškou. Je to zásluha dobře vymyšleného tvaru dveří, které zakrývají prahy a fakticky nahrazují jejich část svým dolním okrajem. Je to výborné řešení, avšak nikoliv pro provoz ve složitém terénu. Především proto, že kamínky a štěrk, který odlétá zpod kol, zanechává na dveřích viditelné stopy. Také sebemenší kontakt s vyšší krajnicí deformuje celé dveře. Kromě toho, pokud s promáčknutým prahem můžeme jezdit bez větších potíží (kromě estetických), pak přes poškozené dveře proniká dovnitř špína a aerodynamický hluk. Interiér je vyřešen přátelsky vůči řidiči. Množství úložných prostorů nelze ani spočítat. Účelné rozložení přístrojů umožnilo vytvořit neobvyklý úložný prostor před řidičem.

Hranaté tvary a brutální obrysy karoserie Nissanu X-Trail jsou základem jeho image.
Praktická podlahaElektronika si umí postavit hlavu
Na zadních sedadlech se mohou pohodlně cítit i urostlé osoby. Poloha dělených opěradel se může nastavit podle libosti. Pochopitelně se počítá i s možností přepravy delších předmětů, proto se sedadla sklápějí po částech. Podlaha zavazadlového prostoru je pokryta praktickým plastem, který se snadno udržuje. Na druhé straně plast použitý v interiéru se snadno poškodí a záhy přichází o svůj svěží vzhled. Kromě toho se občas utrhnou výplně zadních dveří. Automobil je dobře vybaven už v základní výbavě. V nejdražší verzi jsou k dispozici xenonové světlomety, navigační systém, střešní okno, televizní přijímač, tempomat nebo ESP. K problematickým místům patří centrální zamykání (může buď přestat fungovat úplně, nebo začne žít svůj vlastní život). Zlobí také elektrické ovládání oken a různé ovládací mechanismy včetně klimatizace. Stává se, že se odpojí dráty od senzorů ABS. Rozmary střešního okna mohou vést až k tomu, že buď přestane fungovat úplně, nebo se odmítne z otevřené polohy uzavřít, což je obzvlášť nepříjemné v dešti. Automobil je bohatě vybaven elektronikou a její opravy a údržba jsou v terénních podmínkách nemyslitelné. Například při výměně škrticí klapky je nutné k vyjmutí použít speciální jednoúčelový nástroj.
Na zadních sedadlech se mohou pohodlně cítit i urostlé osoby. Poloha dělených opěradel se může nastavit podle libosti. Pochopitelně se počítá i s možností přepravy delších předmětů, proto se sedadla sklápějí po částech. Podlaha zavazadlového prostoru je pokryta praktickým plastem, který se snadno udržuje. Na druhé straně plast použitý v interiéru se snadno poškodí a záhy přichází o svůj svěží vzhled. Kromě toho se občas utrhnou výplně zadních dveří. Automobil je dobře vybaven už v základní výbavě. V nejdražší verzi jsou k dispozici xenonové světlomety, navigační systém, střešní okno, televizní přijímač, tempomat nebo ESP. K problematickým místům patří centrální zamykání (může buď přestat fungovat úplně, nebo začne žít svůj vlastní život). Zlobí také elektrické ovládání oken a různé ovládací mechanismy včetně klimatizace. Stává se, že se odpojí dráty od senzorů ABS. Rozmary střešního okna mohou vést až k tomu, že buď přestane fungovat úplně, nebo se odmítne z otevřené polohy uzavřít, což je obzvlášť nepříjemné v dešti. Automobil je bohatě vybaven elektronikou a její opravy a údržba jsou v terénních podmínkách nemyslitelné. Například při výměně škrticí klapky je nutné k vyjmutí použít speciální jednoúčelový nástroj.

Každému se nemusí líbit centrální umístění přístrojového štítu.
Podlaha zavazadlového prostoru je pokryta plastem, který se snadno čistí. Snadné, přitom praktické...
Smrt katalyzátorůmOceňme spolehlivý systém All Mode
Až do poloviny roku 2004, kdy byla upravena konstrukce katalyzátorů, byly jejich poruchy na denním pořádku. V praxi to vypadalo tak, že poškozený agregát se přesunul do náhradních dílů spolu s výfukovým potrubím a byl později dražší než katalyzátor v upravené verzi. Sada svíček s platinovým povrchem a jejich výměna byla také poměrně drahá. Elektronická škrticí klapka se musí průběžně čistit. Klapku a vstřikovací trysky je nutné propláchnout vždy po 80 000 km. Při mrazech byly zaznamenány případy vytlačení měrky oleje z motoru. Má se za to, že důvodem může být zamrzání ventilačních kanálků v motorové skříni a tím i zvýšení tlaku plynů uvnitř. V lepším případě se tato závada vyřeší výměnou měrky, v horším je třeba pečlivě vyčistit celý prostor pod kapotou, který může být zaplněn olejem vytlačeným přes otvor určený pro měrku. Velmi často se vyskytovaly případy protékání chladicího média z chladiče, u novějších verzí se to stává méně. Pokud se tato závada neobjeví včas, může být důvodem pozdějšího přehřátí motoru. Stejně jako ve většině moderních automobilů, ani v tomto případě neexistuje speciální palivový filtr, jehož jediným úkolem by bylo čištění benzinu. Přesněji řečeno existuje, ale je integrován do palivového čerpadla a nelze ho samostatně vyměnit. Takže dokonce i jednorázové načerpání paliva z vadného zdroje může být důvodem k výměně celého čerpadla. Vznětové motory vyrobené od ledna 2003 do září 2005 se stahovaly z provozu kvůli výměně tlakového čidla v sacím systému a elektronického ovládacího bloku. V automobilech vyrobených v prvních letech nebyly výjimkou případy záruční výměny motorů, které přestaly fungovat z nezjištěných důvodů. Opatření se týkalo jak zážehových, tak i vznětových agregátů. Samočinná převodovka je považována za neopravitelnou, protože se nepočítá s výměnou oleje. U nejstarších exemplářů byly sloupky zadního stabilizátoru nekvalitní a kromě toho se brzy musela měnit některá ramena. Na přední nápravě je všechno životaschopné, snad pouze koncovky táhel začnou po 50 000 km zlobit. Stává se, že začínají být slyšet ložiska v nábojích, to však teprve po 100 000 km. Vcelku lze říci, že podvozek je relativně pevný. Světlá výška vozu dosahuje 200 mm, což je pro SUV poměrně solidní ukazatel. Brzdový systém s kotoučovými brzdami je vybaven ABS, EBD a brzdovým asistentem. V systému pohonu všech kol s komplikovaným elektronickým ovládáním All Mode se používá vícelamelová spojka. Základem je přední náprava, zadní lze připojit buď napevno v režimu LOCK, nebo v automatickém režimu 4WD. Ostatně režim LOCK, kdy je spojka zablokována a předává točivý moment v poměru 57:43 (dopředu/dozadu), platí pouze při pomalých rychlostech (maximálně 20 km/h), jinak se samočinně vypíná a vůz přechází do režimu 4WD. Celkově lze říci, že systém je dostatečně spolehlivý, i když byly zaznamenány jednotlivé případy závad v činnosti jeho elektronického ovládání. Náhradní díly jsou k sehnání poměrně snadno.
Opěradla zadních sedadel lze nastavit do různých úhlů.
| Nissan X-trail 2.0 Elegance (2002) | |
|---|---|
| Motor | zážehový řadový čtyřválec DOHC |
| Zdvihový objem (cm3) | 1998 |
| Max. výkon (kW/k) | 103/140 |
| při otáčkách/min | 6000 |
| Max. točivý moment (N.m) | 192 |
| při otáčkách/min | 4000 |
| Max. rychlost (km/h) | 177 |
| Zrychlení 0–100 km/h (s) | 11,3 |
| Počet převodových stupňů | 5 |
| Pohotovostní hmotnost (kg) | 1450 |
| Zavazadelník (m3) | 0,410 |
| Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km) | 12,2/7,6/9,3 |
| Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm) | 4510/1765/1665/2625 |
| Cena | průměrná 380 000 Kč včetně DPH |

Nissan X-Trail vytvořil konkurenci populárním poloterénním modelům Toyota RAV4 a Honda CR-V. Vítězil především díky své ceně, propracované trakci s pohonem všech kol a neokoukanému zevnějšku.