Cordoba postavená na bázi 3. generace Volkswagenu Polo je zajímavou alternativou Škody Felicia. Také už má svá nejlepší léta za sebou, ale méně náročným vyhoví.
Cordoba Vario je levnější variantou Volkswagenu Polo Variant. Přitom technicky jde o vozy naprosto totožné, dokonce společně vyráběné ve španělské továrně Seatu. Pokud vás tedy ojetá malá kombi oslovují, není nejmenší důvod usilovat o Polo. Vysoká užitná hodnota Cordoby je dána zavazadelníkem. Ten je skutečně objemný a ještě se dá zvětšit sklopením zadních sedadel. Potěšilo nás, že se sklápějí nejen části opěradla, ale i dělený sedák. Limitním faktorem při nakládání bude výška prahu, přes který se zavazadla musejí zvedat. Škoda, kombi by mělo mít nákladovou hranu ve výši podlahy... Interiér na pohled nenadchne, výhradně černé plasty nepůsobí útulným dojmem. Jejich zpracování sice není nejhorší, ale designově vnitřek zaostává za docela sympatickým zevnějškem. Textilní materiály pocity částečně napravují. Vůči sedadlům jsme neměli výhrady, byť vzadu je poměrně těsno, což se ovšem u vozu nižší třídy musí akceptovat.

Testovaný kus si autobazar cenil na dost vysokou hodnotu.
Ideální diesel?
Beránku, otřes se!
Jízdními vlastnostmi Seat ostudu neudělá. Chová se nezáludně a uctivě poslouchá pokyny řidiče. Naladění podvozku ctí rodinný charakter cestování a to je jen dobře. Volant by však měl mít menší průměr, aby měl řidič pocit lepší ovladatelnosti.Brzdová soustava má vpředu kotouče a vzadu bubny. Odvádí standardní práci, byť nástup brzdného účinku jsme shledali jako vlažný. Pod kapotou zkoušeného exempláře pracoval nesmrtelný agregát 1.9 TDI. Ten se stal doslova modlou českých motoristů a i v Cordobě osvědčil nízkou spotřebu. Jenže to je tak všechno, co mu lze přičíst k dobru. Jasně, s docela lehkým vozem solidně cvičí, ale bohužel také ve smyslu vibrací. Jeho nekultivovaný tvrdý chod třese celou karoserií. Dle našeho názoru se tady lépe osvědčí zážehový motor. Alespoň je spolehlivější a méně náročný na údržbu. Většinou má také méně najeto. Testovaný kus se už blížil 200 000 km a to je na automobil segmentu B opravdu hodně. Diesely bývají náchylné na trhání rozvodových řemenů a často u nich selhává spoj řemenice s klikovým hřídelem. Ten by se měl kontrolovat při každé výměně řemenu. Evergreenem jsou selhávající senzory hmotnosti nasávaného vzduchu, ale protože tato platforma původně s těžkým turbodieselem nepočítala, trpí přetížená přední náprava. Už po 60 000 km lze cítit vůle.

Interiér je shodný s Ibizou 2. generace. Dnes už působí značně zastarale.