Přitom se vůbec nejednalo o špatný počin. Jasně, není to ultimativní sporťák, ale to ani nebylo cílem. Třídveřové kupé vzniklo na bázi 1. generace Mondea, a přestože se vyrábělo převážně v USA (v Německu vzniklo jen pár tisícovek exemplářů), na silnici se chová až překvapivě evropsky. Směrová stabilita příjemně překvapí a totéž platí pro citlivé řízení. Podvozek těží z velkorysého rozvoru, není ale přehnaně tvrdý. Spíše než k dovádění na okreskách se hodí k rychlému zdolávání velkých vzdáleností. Tomuto využití nahrává také motor, který rovněž pochází z Mondea. Vidlicový šestiválec sice neuchvacuje výkonovými parametry, ale je koncipován pro co nejdelší životnost. Rozvody prostřednictvím bezúdržbového řetězu slibují redukci nákladů na údržbu. Vyšší spotřeba však bohužel tak nějak patří k věci a dostat se pod 10 litrů na 100 km lze velmi obtížně. Přesto se vyplatí tento motor preferovat před základním čtyřválcem, který vykazuje podstatně menší pružnost a navíc je méně spolehlivý. Šestiválec má snad (kromě vyšší spotřeby) jedinou nevýhodu: dost opotřebovává spojku. Ta nevydrží tolik jako u dvoulitru a dříve začíná prokluzovat. U zkoušeného exempláře se to ovšem nepotvrdilo, přestože měl natočeno přes 130 000 km. Vůbec stav pohonného ústrojí i podvozku byl podstatně lepší, než jsme čekali. To svědčí o solidní trvanlivosti celku. Na první pohled se může zdát, že kvalita použitých materiálů není nejvyšší, ale praxe prokázala opak. Pokud se už přece jen něco pokazí, není třeba panikařit. Drtivá většina dílů je plně zaměnitelná s Mondeem, takže obavy nejsou na místě.
Interiér přebral některé prvky z Mondea, ale není jeho pouhou kopií.
Cena výhodná jen pro zasvěcené
Vnitřek Mondeo sice připomíná, ale od dárce orgánů se přesto odlišuje. Ne vždy to je ku prospěchu věci. Například volant se dá seřídit pouze výškově a ještě k tomu neprakticky. Rovněž ovládací páčky pod ním jsou hodně miniaturní a fórově působící. Fungují však kupodivu obstojně. Naproti tomu klíček zapalování je úplně stejný a jeho problematický dřík se dříve či později „ožvýká“. Nízká silueta vozu nepřeje dlouhánům. Na předních sedadlech to ještě ujde, ale dozadu je lepší umístit jen malé děti. Při zavírání třetích dveří totiž hrozí úraz hlavy, protože výklopná stěna by dopadla přesně na hlavy tam sedících osob. Samotný „kufr“ slibuje nadprůměrnou přepravní kapacitu a dokonce se dá zvětšit. Jeho práh je však extrémně vysoký.
